ArcelorMittal chce obětovat ostravské hutě neznámé firmě, míní odborář Středula

Nadnárodní ocelářská společnost ArcelorMittal chce podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly obětovat ostravské hutě neznámému subjektu, aby mohla koupit jinou společnost v Itálii. Do moravskoslezského regionu, který je zasažen problémy důlní firmy OKD a strojíren Vítkovice, to podle Středuly přinese další velké téma.

Prodejem ostravského podniku chce ArcelorMittal získat souhlas Evropské komise s koupí hutí Ilva v italském městě Taranto, uvedl v pátek server Seznam Zprávy.

„ArcelorMittal usoudila, že v zájmu koupě italské společnosti musí obětovat nějakou (firmu). A tou, kterou bude obětovat, bude ArcelorMittal Ostrava,“ řekl Středula na sobotním sjezdu ČSSD v Hradci Králové. Připomněl, že záležitost se týká 7000 zaměstnanců hutí a jejich rodin v regionu, který „těžce zkoušejí problémy OKD, Vítkovic a dalších subjektů“. 

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner v sobotní tiskové zprávě uvedl, že po společnosti ArcelorMittal chce, aby co nejdříve sdělila jasnou představu o tom, co bude následovat a za jakých podmínek bude chtít ostravské hutní závody prodat. „Situace je v kontextu toho, co se teď děje ve Vítkovicích a OKD zvlášť citlivá nejen pro Ostravu, ale i pro celý region, dodal.

  • Společnost ArcelorMittal Ostrava (AMO) má i s dceřinými společnostmi téměř 7000 zaměstnanců. 
  • Ročně vyrábí přes dva miliony tun oceli zejména pro stavebnictví a strojírenství. Své výrobky vyváží do více než 40 zemí.

Mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá-Dvořáková serveru Seznam Zprávy řekla, že skupina ArcelorMittal předložila Evropské komisi návrh kompenzačního balíčku, který by měl rozptýlit obavy týkající se ochrany hospodářské soutěže. Obsah balíčku ale nechtěla komentovat do doby, než se komise k záležitosti vyjádří.

Společnost AMO vytvořila v roce 2016 čistý zisk 1,308 miliardy korun, o 1,017 miliardy vyšší než o rok dříve. Podnik patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal. Ta se na na celosvětové produkci oceli podílí zhruba šesti procenty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...