Nižší zásluhovost a víc pro lidi s nízkou penzí. Ministerstvo navrhuje změny v důchodech

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje změny v důchodech. Lidem, kteří dosáhnou 85 let, by se třeba od příštího roku mohl automaticky zvýšit důchod o tisícikorunu. Změnit by se však mohlo obecně složení penzí, což by se promítlo do valorizace. Podle ministerstva práce by si díky úpravě přilepšili lidé s nízkým důchodem, zásluhovost důchodů by se ale snížila. Resort to uvedl v podkladech k navrhované novele o důchodovém pojištění.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Současně pevná část penze, která je pro všechny stejná, musí odpovídat devíti procentům průměrné mzdy. Podle novely by to mělo být od příštího roku deset procent.

Procentní výměra penze se u každého liší podle odpracovaných let a odvodů. Podle návrhu by nově na její zvýšení tedy připadlo méně.

Podle novely by se lidem s nízkou penzí mělo přidávat víc než dosud, současně by se ale zbrzdil růst důchodů ostatních. „Navrhované opatření sníží diferenciaci, tedy zásluhovost důchodů, neboť poměr mezi nejvyššími a nejnižšími důchody se poněkud zmenší,“ uvedlo ministerstvo.

Jen desetina seniorů a seniorek v Česku přitom v roce 2016 dosáhla podle důchodové ročenky na důchod vyšší než 14 501 korun. Podle některých kritiků návrhu se tak dá chystaná změna přirovnat ke zvyšování platů – aby se zvedl tarif všem, sníží se odměny výkonnějším pracovníkům.

Pokud by se podle nových pravidel zvedaly důchody už letos, podle propočtů ČTK by si pohoršili lidé s penzí nad 11 200 korun. Loni v září to byly zhruba tři pětiny seniorů a seniorek.

Resort v podkladech k novele uvedl, že se díky úpravě zastaví rozevírání nůžek mezi mzdami a důchody a příjmová situace důchodců se zlepší. Zmínil „skokové zvýšení všech důchodů“. Neupřesnil ale, kolik důchodců a jak si přilepší a kolika seniorům a jak se na penzi projeví zmenšení zásluhovosti. Přitom v minulosti Ústavní soud poukazoval právě na malou zásluhovost penzí v Česku.

Změny by „skokově“ zvýšily výdaje státu na důchody

Podle ministerstva nové opatření znamená v příštích letech také „skokový nárůst výdajů“. Resort tvrdí, že podle nynějších pravidel by příští rok činily 448,5 miliardy, podle nových pravidel pak 460,4 miliardy. Letošní rozpočet počítá se sumou 424,4 miliardy. Podle zpráv o vyplácených dávkách se loni na penze vyplatilo 404,4 miliardy korun, předloni asi 385,6 miliardy.

Novela počítá i s tím, že by se seniorům a seniorkám po 85. narozeninách automaticky zvedla penze o tisícikorunu. Nyní dostanou 2000 korun navíc, když oslaví stovku. Zvýšení důchodu lidem ve vyšším věku má pomoci pokrýt rostoucí výdaje na péči a případnou pomoc.

Částka má ale také dorovnat propad příjmu po dvou desetiletích v důchodu, kdy se nůžky mezi výdělky a penzemi rozevíraly. Při zvyšování důchodů se totiž zohledňuje jen část růstu mezd.

Tisícikoruna navíc od 85 let by v příštím roce vyšla podle ministerstva práce na 2,5 miliardy. S přibývajícím počtem starších lidí by suma mohla postupně růst.

  • Starobní důchod pobíralo loni v září od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) bezmála 2,4 milionu žen a mužů. V průměru dostávali 11 828 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 14 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 17 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 21 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled