V Česku přibývá seniorských domácností, které utratí za bydlení víc než dvě pětiny svých příjmů. Zatímco v roce 2005 na pokrytí nákladů dala přes 40 procent svých peněz každá čtrnáctá domácnost lidí nad 65 let, nyní je to už každá sedmá.
Ze seniorek, které žijí samy, vydá 40 procent svých příjmů na bydlení každá třetí. Vyplývá to ze studie o dostupnosti bydlení pro seniory, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
„Senioři – obzvláště ti osamělí – jsou po úhradě všech nákladů spojených s bydlením nuceni se v ostatních svých potřebách omezovat a vyvíjet úsporné strategie zejména v oblasti stravování,“ uvádějí autoři.
Podle studie, která srovnává výsledky pravidelného statistického zkoumání životních podmínek, je v Česku kolem 1,75 milionu seniorských domácností. V desetině z nich žili samotní muži, ve 30 procentech samotné ženy, ve 44 procentech seniorská dvojice a ve zbytku starší lidé ještě s dalšími členy rodiny. Podíl samotných seniorek a seniorů postupně roste.
Více než 40 procent příjmů vydávalo v roce 2014 na bydlení 14 procent seniorských domácností. V roce 2005 jich bylo sedm procent. Více než dvě pětiny peněz dávalo před 12 lety 17 procent samotných seniorek, tedy asi 70 000. V roce 2014 to bylo už zhruba 31 procent, tedy 160 000 domácností samotných žen.
- Chlapci, kteří se narodili v roce 2015, mají podle statistiků průměrnou šanci žít téměř do 76 let.
- Průměrná naděje dožití stejně starých děvčat je skoro 81 a půl roku.
- Čtyřicetiletí muži mají nyní před sebou v průměru asi 37 let života a stejně staré ženy pak zhruba 42 let.
- Pětašedesátileté muže v Česku čeká v průměru ještě 16 let a pětašedesátileté ženy přes 19 let života.
- zdroj: Český statistický úřad
Větší podíl seniorů, kteří utratí za bydlení víc než 40 procent svých příjmů, byl po Česku jen v pěti zemích EU. V Řecku přes dvě pětiny příjmu vydala třetina tamních seniorských domácností. V Německu to byla víc než pětina, v Dánsku 18 procent, v Bulharsku 16 procent a v Rumunsku 15 procent. Naopak v Lucembursku, Španělsku a Francii se to týkalo necelých čtyř procent seniorů a seniorek.
Podle studie mezinárodní srovnání ale ukazují, že čeští senioři mají lepší ochranu před chudobou než jejich zahraniční vrstevníci. Autoři podotýkají, že v ČR nejsou velké rozdíly v penzích chudých a bohatých.
V důchodech se odráží i „plná zaměstnanost“ za socialismu – lidé díky tomu mají na penzi od státu nárok.
Dávky na bydlení pobírala v roce 2014 necelá tři procenta seniorských domácností. Tvořily čtvrtinu příjemců těchto příspěvků, z vyplacené částky jim připadlo 14 procent.
Senioři v Česku mají většinou vlastní bydlení, které už je splacené. Úvěry či hypotéky splácejí čtyři procenta seniorských domácností. Starší lidé žijí o něco víc ve městech než na venkově. V bytě či domě bydlí v průměru déle než 30 let. Seniorský byt měl průměrně kolem 75 metrů čtverečních, na jednoho seniora či seniorku připadalo 46 metrů čtverečních, shrnuje studie.
Na konci loňského roku průměrná starobní penze činila podle údajů České správy sociálního zabezpečení 11 460 korun. Lidé, kteří šli do důchodu předčasně, pobírali v průměru 10 216 korun.
Hranice příjmové chudoby loni pro samotného dospělého činila 10 691 korun, pro dva dospělé pak 16 036 korun. Podle důchodové ročenky polovina seniorů a seniorek dostávala v roce 2015 z důchodového systému méně než 11 230 korun měsíčně. Desetina starobních důchodců a důchodkyň měla penzi pod 8522 korun, desetina pak dosáhla na víc než 14 379 korun.
Podle studie by se podíl starších lidí, kteří vydají velkou část příjmu za bydlení, mohl do budoucna zvyšovat. České seniorky a senioři mají totiž peníze hlavně z důchodového systému od státu. Někteří lidé do něj odváděli malé částky, budou mít také nižší penze.
