Každý dvanáctý člověk v důchodu žije pod hranicí příjmové chudoby

Každý dvanáctý člověk v důchodu v Česku žije pod hranicí příjmové chudoby. Ze seniorů a seniorek nad 65 let, kteří zůstali sami, je to pak dokonce každý pátý. Podíl v posledních letech roste, je nejvyšší za posledních šest let. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o životních podmínkách domácností.

V Česku bylo loni celkem 4,35 milionu domácností, z nich 1,48 milionu byly ty důchodcovské. Je to víc než třetina. Žilo v nich 2,46 milionu obyvatel, tedy 24 procent. Téměř v polovině seniorských domácností totiž žijí důchodci a důchodkyně sami. Dvě pětiny domácností penzistů jsou dvoučlenné. Ve zbytku bydlí společně tři a více lidí. Domácností důchodců postupně přibývá. V roce 2011 tvořily necelých 33 procent všech domácností, loni přes 34 procent.

Díky moderní medicíně, změně životního stylu i lepšímu životnímu prostředí se život v Česku postupně prodlužuje. S tím se protahuje také doba, kterou lidé tráví v penzi. Zatímco v roce 2000 byli muži v důchodu ani ne 17 let a ženy ani ne 23 let, v roce 2015 průměrný český senior penzi pobíral 19 let a seniorka pak 27,5 roku.

Starobní důchod na konci loňska dostávalo bezmála 2,4 milionu lidí. Z nich 600 tisíc pobíralo sníženou penzi, protože na odpočinek odešli před stanoveným termínem. Předčasný důchod činil v průměru 10 216 korun, běžný důchod pak průměrně 11 460 korun. Hranice příjmové chudoby podle statistiků loni pro jednotlivce odpovídala 10 691 korunám. Pro dva dospělé dosahovala 16 036 korun.

Příjmová chudoba loni hrozila 8,1 procenta důchodců. V roce 2013 to bylo o dva procentní body méně, tedy 6,1 procenta. Podíl byl v minulém roce nejvyšší od roku 2011, v posledních letech se zvedal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nejhůře jsou na tom domácnosti jednotlivců

V mnohem horší situaci jsou domácnosti jednotlivců. Chudoba loni hrozila pětině lidí nad 65 let, kteří žili sami. V roce 2013 ohrožovala zhruba 13 procent starších lidí. Demografové poukazují na to, že ve stáří zůstávají samotné mnohem častěji ženy. Žijí totiž déle. Někteří sociologové mluví o společnosti vdov.

Experti upozorňují na to, že seniorkám hrozí chudoba mnohem víc než seniorům. Ženy totiž pobírají nižší penze než muži, a to průměrně zhruba o pětinu. Do důchodů se promítají výdělky. Ženy v Česku vydělávají v průměru přibližně o pětinu méně než muži.

Třetina seniorských domácností má příjem od 10 do 12 tisíc korun čistého, další víc než třetina pak mezi 12 000 a 15 000 korunami. Nad 20 tisíc korun čistého mají jen tři procenta důchodcovských domácností.

Celkem 27 procent domácností penzistů má obtíže vyjít s penězi, menší problémy pociťuje 38 procent domácností. Snadno s příjmem hospodaří jen každá dvanáctá domácnost. Pro čtvrtinu důchodcovských domácností jsou náklady na bydlení velkou zátěží. Jako určitou zátěž je vnímají dvě třetiny domácností. Jen pro každou dvanáctou domácnost žádný problém nepředstavují.

Většina příjmů důchodcovských domácností pochází právě z penze. Stát loni na důchodovém pojištění vybral 372,86 miliardy korun. Na důchody se vyplatilo o 16,31 miliardy víc, tedy 389,17 miliardy. V roce 2015 výdaje dosahovaly 385,52 miliardy. Vyplatilo se tehdy o 33,54 miliardy víc, než se vybralo. V roce 2014 do systému na odvodech přiteklo 333,01 miliardy korun, na penze se vydalo 376,41 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...