Komerční banka loni zvýšila zisk o 8,5 procenta. Přesáhl 15 miliard

Komerční banka loni zvýšila čistý zisk o 8,5 procenta na 15,274 miliardy korun. Objem úvěrů banka zvýšila o 1,8 procenta, objem vkladů stoupl o 8,9 procenta.

Zisk banky byl meziročně vyšší díky snížení opravných položek. Čistý zisk, včetně mimořádných položek spojených s přeceněním a prodejem budov centrály v tomto roce a příjmu za podíl ve společnostech Cataps a VISA Europe v roce 2016, vzrostl o 9,1 procenta na 14,9 miliardy korun.

Představenstvo banky navrhlo vyplatit dividendy v objemu 8,932 miliardy. To představuje 47 korun na jednu akcii a výplatní poměr 60 procent z konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům. Návrh musí ještě potvrdit valná hromada.

Běžné výnosy vzrostly o 0,9 procenta na 31,1 miliardy. Čistý úrokový výnos, poplatky a provize meziročně mírně klesly. Provozní náklady banky očištěné o jednorázové položky se zvýšily o 1,2 procenta na 14,191 miliardy. 

„Výsledek na úrovni celkových výnosů a provozních nákladů je v souladu s cíli, které jsme si stanovili pro rok 2017. Náklady rizika jsou dokonce lepší, než jsme plánovali, jejich současná úroveň ale není udržitelná,“ uvedl generální ředitel KB Jan Juchelka.

Celkový hrubý objem úvěrů meziročně vzrostl o 1,8 procenta na 606,1 miliardy korun. Objem hypoték občanům narostl o 5,3 procenta na 218,9 miliardy. 

Vklady občanů vzrostly o 9,3 procenta na 251,5 miliardy Kč. Vklady klientů v celé skupině Komerční banky vzrostly o zhruba devět procent na 756,1 miliardy korun.

Ve čtvrtletí klesl zisk majitele KB o 82,3 procenta

Komerční banka patří mezi největší tuzemské banky. Jejím hlavním majitelem je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. S akciemi Komerční banky se obchoduje na pražské burze. Na konci loňského roku měla banka 1,664 milionu klientů. 

Société Générale, která je třetí největší bankou ve Francii, klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 82,3 procenta na 69 milionů eur (1,7 miliardy Kč). Na výsledky měly negativní dopad mimořádné náklady spojené se změnami daní a restrukturalizací. Výsledky však překonaly odhady analytiků, protože pokles obchodů na kapitálových trzích měl na hospodaření banky menší vliv než na její konkurenty.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že banka vykáže ztrátu 303 milionů eur. Banka musela zaúčtovat mimořádné náklady 416 milionů eur v souvislosti s reformami daní ve Francii a v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun od příštího roku. V úvodním kole je čeká také debata o zvýšení plateb za státní pojištěnce do zdravotnictví.
09:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 4 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 9 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 23 hhodinami

Evropský pohled