Komerční banka loni zvýšila zisk o 8,5 procenta. Přesáhl 15 miliard

Komerční banka loni zvýšila čistý zisk o 8,5 procenta na 15,274 miliardy korun. Objem úvěrů banka zvýšila o 1,8 procenta, objem vkladů stoupl o 8,9 procenta.

Zisk banky byl meziročně vyšší díky snížení opravných položek. Čistý zisk, včetně mimořádných položek spojených s přeceněním a prodejem budov centrály v tomto roce a příjmu za podíl ve společnostech Cataps a VISA Europe v roce 2016, vzrostl o 9,1 procenta na 14,9 miliardy korun.

Představenstvo banky navrhlo vyplatit dividendy v objemu 8,932 miliardy. To představuje 47 korun na jednu akcii a výplatní poměr 60 procent z konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům. Návrh musí ještě potvrdit valná hromada.

Běžné výnosy vzrostly o 0,9 procenta na 31,1 miliardy. Čistý úrokový výnos, poplatky a provize meziročně mírně klesly. Provozní náklady banky očištěné o jednorázové položky se zvýšily o 1,2 procenta na 14,191 miliardy. 

„Výsledek na úrovni celkových výnosů a provozních nákladů je v souladu s cíli, které jsme si stanovili pro rok 2017. Náklady rizika jsou dokonce lepší, než jsme plánovali, jejich současná úroveň ale není udržitelná,“ uvedl generální ředitel KB Jan Juchelka.

Celkový hrubý objem úvěrů meziročně vzrostl o 1,8 procenta na 606,1 miliardy korun. Objem hypoték občanům narostl o 5,3 procenta na 218,9 miliardy. 

Vklady občanů vzrostly o 9,3 procenta na 251,5 miliardy Kč. Vklady klientů v celé skupině Komerční banky vzrostly o zhruba devět procent na 756,1 miliardy korun.

Ve čtvrtletí klesl zisk majitele KB o 82,3 procenta

Komerční banka patří mezi největší tuzemské banky. Jejím hlavním majitelem je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. S akciemi Komerční banky se obchoduje na pražské burze. Na konci loňského roku měla banka 1,664 milionu klientů. 

Société Générale, která je třetí největší bankou ve Francii, klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 82,3 procenta na 69 milionů eur (1,7 miliardy Kč). Na výsledky měly negativní dopad mimořádné náklady spojené se změnami daní a restrukturalizací. Výsledky však překonaly odhady analytiků, protože pokles obchodů na kapitálových trzích měl na hospodaření banky menší vliv než na její konkurenty.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že banka vykáže ztrátu 303 milionů eur. Banka musela zaúčtovat mimořádné náklady 416 milionů eur v souvislosti s reformami daní ve Francii a v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...