Komerční banka loni zvýšila zisk o 8,5 procenta. Přesáhl 15 miliard

Komerční banka loni zvýšila čistý zisk o 8,5 procenta na 15,274 miliardy korun. Objem úvěrů banka zvýšila o 1,8 procenta, objem vkladů stoupl o 8,9 procenta.

Zisk banky byl meziročně vyšší díky snížení opravných položek. Čistý zisk, včetně mimořádných položek spojených s přeceněním a prodejem budov centrály v tomto roce a příjmu za podíl ve společnostech Cataps a VISA Europe v roce 2016, vzrostl o 9,1 procenta na 14,9 miliardy korun.

Představenstvo banky navrhlo vyplatit dividendy v objemu 8,932 miliardy. To představuje 47 korun na jednu akcii a výplatní poměr 60 procent z konsolidovaného čistého zisku připadajícího akcionářům. Návrh musí ještě potvrdit valná hromada.

Běžné výnosy vzrostly o 0,9 procenta na 31,1 miliardy. Čistý úrokový výnos, poplatky a provize meziročně mírně klesly. Provozní náklady banky očištěné o jednorázové položky se zvýšily o 1,2 procenta na 14,191 miliardy. 

„Výsledek na úrovni celkových výnosů a provozních nákladů je v souladu s cíli, které jsme si stanovili pro rok 2017. Náklady rizika jsou dokonce lepší, než jsme plánovali, jejich současná úroveň ale není udržitelná,“ uvedl generální ředitel KB Jan Juchelka.

Celkový hrubý objem úvěrů meziročně vzrostl o 1,8 procenta na 606,1 miliardy korun. Objem hypoték občanům narostl o 5,3 procenta na 218,9 miliardy. 

Vklady občanů vzrostly o 9,3 procenta na 251,5 miliardy Kč. Vklady klientů v celé skupině Komerční banky vzrostly o zhruba devět procent na 756,1 miliardy korun.

Ve čtvrtletí klesl zisk majitele KB o 82,3 procenta

Komerční banka patří mezi největší tuzemské banky. Jejím hlavním majitelem je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. S akciemi Komerční banky se obchoduje na pražské burze. Na konci loňského roku měla banka 1,664 milionu klientů. 

Société Générale, která je třetí největší bankou ve Francii, klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 82,3 procenta na 69 milionů eur (1,7 miliardy Kč). Na výsledky měly negativní dopad mimořádné náklady spojené se změnami daní a restrukturalizací. Výsledky však překonaly odhady analytiků, protože pokles obchodů na kapitálových trzích měl na hospodaření banky menší vliv než na její konkurenty.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že banka vykáže ztrátu 303 milionů eur. Banka musela zaúčtovat mimořádné náklady 416 milionů eur v souvislosti s reformami daní ve Francii a v USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...