„Stávková pohotovost potrvá, dokud poslední základní organizace neřekne, že je s vyjednáváním spokojena,“ uvedl Hupka. Nebudou to ale podle něj akce, které by se dotkly klientů bank či ohrozily chod poboček. „Pošleme dopisy zaměstnancům, vedení firem, Svazu bank a pojišťoven, budeme se snažit s nimi setkat,“ uvedl Hupka konkrétní projevy stávkové pohotovosti.
Svaz bank a pojišťoven kroku nerozumí
Svaz bank a pojišťoven tomuto gestu podle svého vyjádření nerozumí. „Svaz se snažil s OSPPP vyjednávat na všech možných úrovních. Naposledy skrze zprostředkovatele určeného ministerstvem práce a sociálních věcí. Toto jednání se uskutečnilo v polovině října. Přestože přineslo dílčí výsledek, OSPPP se rozhodl v něm nepokračovat,“ uvedl v úterý předseda představenstva svazu Zdeněk Šimek.
Uvedl, že tedy očekávali, že OSPPP přijde se svým návrhem formátu jednání. „Nadále jsme připraveni o kolektivní smlouvě vyššího stupně vyjednávat a hledat její kompromisní podobu pro obě strany,“ dodal.
„Čtrnáctiměsíční vyjednávání se zaměstnavateli nevedlo k žádnému cíli, kdy tím je kvalitní kolektivní smlouva vyššího stupně. V ní jsme chtěli provést změny, které nebyly provedeny v našem sektoru již dvacet let. Požadovali jsme, aby neklesaly reálné mzdy zaměstnanců. Zástupci Svazu bank a pojišťoven nebyli však ochotni za celých 14 měsíců přijít s konstruktivními návrhy nebo s řešením,“ vysvětlil Hupka.
Podle předsedy odborového svazu Hupky se kromě špatného ohodnocení navíc obor finančnictví potýká s mobbingem (šikana na pracovišti) a bossingem (šikana od nadřízeného). „Je to velký nešvar a je to způsobeno tím, jak velké cíle jsou kladené na zaměstnance. V bankovnictví je 25procentní fluktuace, kde odchází know how a projevuje se to na kvalitě obsluhy u klientů. Zaměstnanci nestíhají obsluhovat a noví vydrží půl roku rok, než zjistí, co je to za práci,“ upřesňuje.
Protesty budou pokračovat, pokud banky nepřijdou se slušným návrhem
Odborový šéf dodává, že v žádném případě nejde odborům o to, aby se zvyšovaly mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům. „V bankovnictví jsou lidé, kteří mají příjem pod 20 tisíc korun a jsou to lidé, kteří sedí na call centrech, back office pracovištích či na přepážkách, kde průměrná mzda je 24 tisíc korun,“ řekl Hupka.
Je přesvědčen, že 15% navýšení si zaměstnavatelé mohou dovolit, jak je vidět z jejich tiskových zpráv s hospodářskými výsledky. „Pokud však přijdou velké banky s tím, že nabídnou 2–3 procenta, pak od nás mohou čekat další nemalé protestní akce,“ zdůraznil.
Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že nejvyšší platy v soukromé sféře měli v letošním prvním čtvrtletí lidé pracující právě v peněžnictví a pojišťovnictví. Takzvaný medián, tedy střední hrubá mzda, která dělí platy na dvě stejně velké poloviny a podle některých analytiků mnohem více než průměrná mzda odpovídá reálným příjmům obyvatel, u nich dosahoval 35 319 korun.
