V případě volebního vítězství ANO jsou lidé rozpolceni v názoru na jmenování předsedy hnutí Andreje Babiše premiérem. Podporu mu vyjádřilo v průzkumu agentury Kantar TNS pro Českou televizi 47 procent respondentů. Proti je 48 procent. Polovina z těch, kteří by s jeho jmenováním nesouhlasili, by si představovala někoho jiného bez ohledu na jeho politickou příslušnost.
Češi jsou rozdělení v pohledu na to, jestli by se po případném vítězství hnutí ANO ve volbách měl stát Andrej Babiš premiérem. Ukázala to poslední vlna průzkumu mezi voliči, která se uskutečnila 17. až 19. října.
„Andrej Babiš nám vychází jako velice kontroverzní osobnost,“ uvedl analytik Kantar TNS Pavel Ranocha. Měli i otázku, kde hodnotili další lídry politických stran. „Jednoznačně Babiš spolu s Tomiem Okamurou sbírali procenta hlavně na krajích škály, tedy určitě ano nebo určitě ne,“ podotkl.
Lidé, kteří Babiše jako premiéra odmítají, by nejčastěji ve funkci chtěli někoho jiného bez ohledu na stranu. Podle čtvrtiny lidí by to měl být lídr druhé nejsilnější strany. Osmnáct procent dotázaných uvedlo, že premiér by měl být jmenován z řad ANO a 13 procent neví.
Dvě pětiny z dotázaných zároveň v předchozích vlnách průzkumu v říjnu a září uvedly, že věří, že se hnutí ANO v případě výrazného vítězství podaří sestavit vládní koalici, a to s jednou nebo více stranami. Zhruba pětina obyvatel je ale toho názoru, že se nepodaří sestavit žádnou vládu. Že by výsledkem byl kabinet, ve kterém by bylo pouze ANO, i kdyby šlo o menšinovou vládu, pak očekává víc lidí, než že by se vláda obešla bez Babišova hnutí.
Proč ANO? Lidé chválili jeho práci
Průzkum také zjišťoval, jaké mají lidé důvody volit ANO. Nejčastěji uváděli práci hnutí v současné vládě, kterou po volbách v roce 2013 utvořilo s ČSSD a KDU-ČSL. Mezi další důvody patří osoba Andreje Babiše a také nedůvěra v ostatní politické strany, naopak méně často lidé zvažovali volbu hnutí s ohledem na jiné jeho osobnosti.
Ze sociodemografického pohledu vyplývá, že muži zvažují volbu hnutí ANO kvůli výsledkům práce ve vládě, zatímco ženy jsou častěji nespokojeny s politickou situací po roce 1989 a dají také více na doporučení lidí z jejich okolí. Doporučení hraje významnější roli také u mladých lidí a lidí do 44 let. Lidé nad 60 let pak volí hnutí ANO, jelikož častěji nedůvěřují ostatním politickým subjektům.
Zároveň na voliče neměla velký vliv kauza Čapí hnízdo, která před volbami skončila i obviněním dvou nejvýše postavených mužů hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka. Z těch, co o kauze slyšeli, uvedlo během vln průzkumu mezi deseti a patnácti procenty lidí, že ANO by dříve volili, ale nyní už ne. Ještě v září 31 procent respondentů řeklo, že ANO by volili a tato kauza na tom nic nemění. V říjnu šlo číslo mírně dolů. Přibližně polovina lidí pak řekla, že ANO nevolila a v souvislosti s kauzou se to nemění.
Tyto výsledky korespondují i s hodnocením kauzy. Za účelový útok na šéfa hnutí ANO to považuje 36 procent lidí. Podle 56 procent lidí ale Babiš na jedné straně kritizuje ostatní politiky za neetické chování, ale sám se chová stejně. Tento postoj je typičtější mezi mladými lidmi a lidmi do 44 let, dále mezi vysokoškolsky vzdělanými, zaměstnanci a také podnikateli.
Při srovnání voličských preferencí před těmito volbami a před čtyřmi lety se ukazuje, že hnutí ANO nyní oslovuje zcela nové voliče, ale čerpá také z ostatních stran, nejvíce pak z ČSSD a částečně z KSČM. Zároveň ale samo hnutí voliče ztrácelo – odvraceli se buď k SPD, Pirátům, nebo ODS, ale část voličů se také k volbám nechystala.
Pokud jde o hodnocení politické situace, asi pětina českých občanů ji před volbami vnímala jako velmi nebo spíše dobrou. Srovná-li se tento výsledek se situací měřenou v rámci projektu Trendy Česka, je patrné, že se po ochladnutí hodnocení v květnu letošního roku toto hodnocení významně zlepšilo, i tak ale na podzim zůstávalo hodnocení pod průměrem předchozích let.
- Průzkum pro ČT provedla společnost Kantar TNS. Sběr dat probíhal v několika vlnách. Poslední (třetí) vlna probíhala ve dnech 17. 10. až 19. 10. 2017, druhá vlna ve dnech 6. 10. až 12. 10. 2017 a první vlna ve dnech 8. 9. až 14. 9. 2017, ve všech případech vždy na vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- Počet respondentů v dílčí otázce Jmenování premiérem někoho jiného: 575 lidí.
Počet respondentů v dílčí otázce Deklarované důvody volby hnutí ANO: 317 lidí.
Počet respondentů v dílčí otázce Postoj ke kauze Čapí hnízdo: 1141 lidí.
Počet respondentů v dílčí otázce Vliv kauzy na rozhodování: 1141 lidí.
Data k migraci voličů mezi lety 2013 a 2017 vychází ze součtu všech tří vln.
