Do Prahy zamíří 1500 odborářů z celé ČR, sladí požadavky na mzdy

Nahrávám video

Zhruba 1500 odborářů z celé republiky se chystá ve čtvrtek do Prahy na shromáždění, na kterém chtějí mobilizovat své síly před vyjednáváním o zvyšování mezd ve firmách. Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vydá doporučení, o jaké přidání by si pracovníci pro příští rok měli říct. Před říjnovými sněmovními volbami předáci porovnají také volební programy a sliby stran, které se týkají zaměstnanců. Podpořit je přijedou také kolegové z Německa, Rakouska a Slovenska i generální tajemník Evropské odborové konfederace.

„Přijede asi jeden a půl tisíce kolektivních vyjednávačů ze všech odborových svazů ČMKOS. Cíl je jasný - obzvláště v době, kdy všechny politické strany slibují nárůsty mezd. Zveřejníme, jak se díváme na předvolební sliby a jejich reálnost pro zaměstnance, a také náš požadavek na růst mezd pro rok 2018,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

ČMKOS zastřešuje 29 svazů s asi 300 tisíci členů. Před několika lety centrála zahájila kampaň Konec levné práce. Pro pracovníky ve veřejném sektoru teď žádá růst tarifů od listopadu, a to pro učitele o 15 procent a pro ostatní o deset procent. Pro lékaře a sestry chce deset procent od ledna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Středula řekl, že ambiciózní budou i požadavky na zvýšení výdělků v podnikatelské sféře. Podle odborářů ekonomika roste a podnikům se daří, což by měli ve svých peněženkách pocítit i zaměstnanci. Růstu výdělků nahrává také nízká nezaměstnanost. Zaměstnavatelé se tlaku odborů brání. Poukazují na to, že je nutné zvyšovat mzdy i podle růstu produktivity.

Ubývá organizací i kolektivních smluv, stěžují si odboráři

Podle dřívější zprávy ČMKOS o kolektivním vyjednávání ubývá ve firmách odborových organizací a uzavírá se méně kolektivních smluv, pod ochranou těchto dokumentů je tak méně zaměstnanců.

Studie přitom zjistila, že v podnicích s kolektivní dohodou jsou výdělky vyšší než celostátní průměr a pracovní doba je tam kratší. V roce 2015 rozdíl činil průměrně asi 2700 korun měsíčně a jednu hodinu za měsíc.

„V ČR platí, že to, co dohodnou odbory v kolektivní smlouvě, se vztahuje na všechny zaměstnance firmy. Bez těchto smluv by úroveň příjmů českých zaměstnanců byla výrazně nižší,“ uvedla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.

Letos ve druhém čtvrtletí činil průměrný hrubý výdělek ve státě podle údajů statistiků 29 346 korun. Je to o 7,6 procenta víc než ve stejném období loni, tedy o 2074 korun. Reálně si čeští pracovníci polepšili o 5,3 procenta. Polovina lidí vydělávala víc než 24 896 korun hrubého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
22. 5. 2026

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026
Načítání...