Do Prahy zamíří 1500 odborářů z celé ČR, sladí požadavky na mzdy

Nahrávám video
Středula: Chceme dosáhnout dynamičtějšího růstu mezd a platů
Zdroj: ČT24

Zhruba 1500 odborářů z celé republiky se chystá ve čtvrtek do Prahy na shromáždění, na kterém chtějí mobilizovat své síly před vyjednáváním o zvyšování mezd ve firmách. Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vydá doporučení, o jaké přidání by si pracovníci pro příští rok měli říct. Před říjnovými sněmovními volbami předáci porovnají také volební programy a sliby stran, které se týkají zaměstnanců. Podpořit je přijedou také kolegové z Německa, Rakouska a Slovenska i generální tajemník Evropské odborové konfederace.

„Přijede asi jeden a půl tisíce kolektivních vyjednávačů ze všech odborových svazů ČMKOS. Cíl je jasný - obzvláště v době, kdy všechny politické strany slibují nárůsty mezd. Zveřejníme, jak se díváme na předvolební sliby a jejich reálnost pro zaměstnance, a také náš požadavek na růst mezd pro rok 2018,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

ČMKOS zastřešuje 29 svazů s asi 300 tisíci členů. Před několika lety centrála zahájila kampaň Konec levné práce. Pro pracovníky ve veřejném sektoru teď žádá růst tarifů od listopadu, a to pro učitele o 15 procent a pro ostatní o deset procent. Pro lékaře a sestry chce deset procent od ledna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Středula řekl, že ambiciózní budou i požadavky na zvýšení výdělků v podnikatelské sféře. Podle odborářů ekonomika roste a podnikům se daří, což by měli ve svých peněženkách pocítit i zaměstnanci. Růstu výdělků nahrává také nízká nezaměstnanost. Zaměstnavatelé se tlaku odborů brání. Poukazují na to, že je nutné zvyšovat mzdy i podle růstu produktivity.

Ubývá organizací i kolektivních smluv, stěžují si odboráři

Podle dřívější zprávy ČMKOS o kolektivním vyjednávání ubývá ve firmách odborových organizací a uzavírá se méně kolektivních smluv, pod ochranou těchto dokumentů je tak méně zaměstnanců.

Studie přitom zjistila, že v podnicích s kolektivní dohodou jsou výdělky vyšší než celostátní průměr a pracovní doba je tam kratší. V roce 2015 rozdíl činil průměrně asi 2700 korun měsíčně a jednu hodinu za měsíc.

„V ČR platí, že to, co dohodnou odbory v kolektivní smlouvě, se vztahuje na všechny zaměstnance firmy. Bez těchto smluv by úroveň příjmů českých zaměstnanců byla výrazně nižší,“ uvedla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.

Letos ve druhém čtvrtletí činil průměrný hrubý výdělek ve státě podle údajů statistiků 29 346 korun. Je to o 7,6 procenta víc než ve stejném období loni, tedy o 2074 korun. Reálně si čeští pracovníci polepšili o 5,3 procenta. Polovina lidí vydělávala víc než 24 896 korun hrubého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...