České stavebnictví letos vzroste o 2,7 procenta, v příštím roce o 2,4 procenta. Vyplývá to z květnového průzkumu analytické společnosti CEEC Research ve spolupráci s firmou Saint Gobain mezi stovkou tuzemských stavebních podniků. Do konce dubna podle Českého statistického úřadu stavebnictví vzrostlo o 1,1 procenta.
Stavební firmy jsou vytížené na 92 procent. Hlavně díky privátním zakázkám
Zprávy v 16: Stavebnictví podle průzkumu poroste o 2,7 %. Růst mají i tržby firem (zdroj: ČT24)
„Dobrou zprávou je, že krize, která byla v minulém roce, sektor jsme viděli padat o sedm až osm procent, se zastavila. Za první čtyři měsíce se podařilo dostat do černých čísel,“ prohlásil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Na tom, že stavebnictví letos poroste, se shodly tři čtvrtiny firem. „Sektoru se podařilo stabilizovat zejména díky přílivu zakázek od privátních investorů,“ uvedl partner společnosti KPMG ČR Pavel Kliment.
Vacek: Stavební firmy mají vytížené své kapacity (zdroj: ČT24)
Podle Klimenta se daří zejména bytové, průmyslové a kancelářské výstavbě. „Otázkou zůstává dlouhodobá udržitelnost tohoto vývoje vzhledem ke komplikované legislativě a chybějícím územním plánům,“ upozornil.
Podle jednatele společnosti Swietelsky stavební Františka Fryše bude důležité i to, jak se bude dařit významným veřejným investorům v oblasti dopravního a inženýrského stavitelství. Tato oblast stavebnictví do konce dubna meziročně klesla o 12,1 procenta.
„Po všech legislativních krocích, které se týkají posuzování vlivu na životní prostředí, tak máme ukotvenou legislativu a nemáme probíhající spor s Evropskou komisí, což je důležitá jistota pro všechny stavby, které běží nebo se budou realizovat,“ prohlásil na Setkání lídrů českého stavebnictví premiér Bohuslav Sobotka. O podobě nového stavebního zákona se podle něj musí vést koncepční debata.
Velké firmy mají zakázky zajištěné na delší horizont
Tržby stavebních firem letos podle průzkumu meziročně vzrostou o pět procent, v příštím roce o 3,8 procenta. Firmy mají zajištěné zakázky v průměru na 7,7 měsíce dopředu, přičemž velké společnosti s minimálním ročním obratem 200 milionů korun je mají zajištěné na 8,4 měsíce. Naopak firmy zaměřené na inženýrské stavby jich mají v průměru na půlrok dopředu.
„Zásoba práce odpovídá situaci na trhu. Pro letošní sezonu ji máme dostatečnou, ale ke konjunktuře to má daleko,“ doplnil prezident Skanska ČR a SR Michal Jurka.
Stavební firmy mají vytížené své kapacity. Pokud by měl být růst výrazně větší, narazili bychom na problém, že by ho neměl kdo realizovat.
Vytížení kapacit stavebních společností se pohybuje na úrovni 92 procent, což je zhruba stejně jako před rokem. „Pro letošní rok je pokrytí našich výrobních kapacit zakázkami na domácím trhu nedostačující, manko pociťujeme zejména u zakázek z veřejného sektoru. Tento neuspokojivý stav jsme nuceni řešit působením v zahraničí,“ dodal obchodní ředitel společnosti Subterra Jiří Tesař.
Podle premiéra je důležité, aby byl pro příští rok, ale i v rámci rozpočtového výhledu dostatek finančních prostředků na investice, které nebude Česko schopné profinancovat z evropských fondů. „Využití evropských fondů musí být pro všechny priorita v příštích letech. Jsou ale investice, které z fondů nezaplatíme a na ty musí myslet státní rozpočet,“ dodal. Spíš pro příští vládu pak podle něj bude tématem příprava strategie financování investic v okamžiku, kdy bude mít Česká republika nárok na menší část peněz z evropských fondů.
Premiér Sobotka: Musíme vést koncepční debatu o novém stavebním zákoně (zdroj: ČT24)
V loňském roce vyčerpal své prostředky i Státní fond dopravní infrastruktury. Ten využil 98 procent svého rozpočtu a na výstavbu a údržbu silnic a železnic dal téměř 79 miliard korun.
Vynaložené peníze se na silnice a železnice nakonec rozdělily prakticky shodně. Na železnice prostřednictvím Správy železniční dopravní cesty šlo 36,859 miliardy korun, což představovalo 46,8 procenta celkových výdajů fondu dopravy. Shodný podíl pak putoval do silnic a dálnic prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, které na tuto infrastrukturu vynaložilo 36,834 miliardy korun.
Vydáno pod