Sobotka napsal dopis Babišovi. Ptá se, zda Finanční správa prověřovala dluhopisy

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyzval v dopisu ministra financí Andreje Babiše (ANO), aby sdělil, jestli se Finanční správa zabývala případy emise a nákupu korunových dluhopisů. Babiš k tomu uvedl, že odpovědi na Sobotkovy dotazy ohledně korunových dluhopisů zpracuje Finanční správa. Sobotka podle něj dělá kampaň a věc mohl řešit dříve.

Sobotka se svého vicepremiéra rovněž ptá, jak hodnotí situaci, kdy firma vydá korunové dluhopisy a jako jediný je nakoupí její majitel. „Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně?“ uvedl Sobotka. Babiš nakoupil v roce 2013 dluhopisy své tehdejší společnosti Agrofert za 1,482 miliardy korun. 

Sobotka v dopisu odkazuje na rozhovor bývalé náměstkyně ministerstva financí Simony Hornochové, která Hospodářským novinám řekla, že emise korunových dluhopisů byly běžným způsobem, jak se vyhnout zdanění dividend. „Pokud vím, Finanční správa neudělala naprosto nic,“ uvedla. Premiér v dopisu píše, že by ho překvapilo, pokud by se problémem Finanční správa nezabývala.

Vyjádření Finanční správy

Finanční správa se ve středu na dotaz ČTK k problematice dluhopisů vyjádřila obecně s tím, že „pokud v souvislosti s dluhopisy pracovníci Finanční správy zjistí skutečnosti, které jsou v rozporu s daňovými předpisy, potom se v souladu se základním cílem správy daně, tedy správně stanovit a vybrat daň, tímto porušením zcela jednoznačně zaobírají.“

Korunové dluhopisy, ze kterých se neplatila kvůli znění zákona daň, vydávaly i jiné společnosti. „Moje firma vydala dluhopisy, aby zajistila financování, a strůjcem toho byl pan (předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav) Kalousek,“ řekl Babiš v neděli České televizi. Jeho daňové výhody z dluhopisů budou do konce letošního roku činit 52 milionů korun. Babiš řekl, že je pošle na dobročinné účely.

Babiš: Není to podezřelé

Babiš České televizi v Ostravě řekl, že dopis předal náměstkyni Aleně Schillerové, protože do činnosti nezávislé Finanční správy nezasahuje. „My se k tomu vyjádříme jako ministerstvo. Já jsem teď byl tři dny na cestách, tak to kolegové zpracovávají a určitě panu premiérovi odpovím,“ uvedl Babiš.

Za obcházení placení daně situaci v Agrofertu Babiš nepovažuje. „Ne. Určitě ne. To byl zákon a není to podezřelé. A v podstatě byl na to poradce, je na to odhad a bylo to podle zákona, bylo to v pořádku,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...