Elektromobily Čechy netáhnou, dotace zůstávají nevyčerpané

O dotace na elektromobily v Česku není téměř zájem. Z 80 milionů korun ve fondu ministerstva průmyslu je týden před ukončením programu stále více než 70 milionů k dispozici. Na jeden elektromobil můžou firmy dostat až 217 000, tedy zhruba čtvrtinu průměrné ceny takového vozu.

Průměrná cena elektromobilů se teď v Česku pohybuje kolem 850 tisíc korun. Úspěšný žadatel o dotaci dostane od ministerstva na každý vůz podle typu auta nejméně 70 000 korun, nejvíc pak 217 000, strop pro jednu společnost pak jsou 3 miliony. Firmy můžou dostat dotaci také na nabíječku, kterou zbudují u svého podniku pro zaměstnance.

Zájem je ovšem zatím malý. „Předpokládáme nárůst toho zájmu především v posledních dnech. Naším cílem je třeba zasáhnout i poskytovatele sociálních služeb, pečovatelských služeb,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba. O nevyčerpané peníze Česko nepřijde. Ministerstvo je může použít v dalších podobných dotačních programech.

Ostravskému dopravnímu podniku se elektrobusy osvědčily

V ostravském dopravním podniku jezdí už teď 4 elektrobusy. Každý stojí kolem 10 milionů korun, to je víc než dvakrát tolik než běžný autobus na naftu. Firma si i přesto myslí, že má taková investice smysl. „My se všeobecně snažíme o ekologizaci našeho provozu. Snažíme se provozovat především vozidla na elektrickou trakci, která mají 0 % emisí,“ uvedl mluvčí ostravského dopravního podniku Miroslav Albrecht.

Nahrávám video
Elektromobily Čechy netáhnou, dotace zůstávají nevyčerpané
Zdroj: ČT24

Flotilu chce podnik rozšiřovat. Dotace, kterou během několika týdnů začne rozdávat ministerstvo průmyslu, se mu proto hodí. „Chceme pořídit dalších 40 elektrobusů, které by obsluhovaly naše linky především na sídlištích na jihu a v Porubě,“ upřesnil Albrecht.

Elektromobily lákají na ekologii i nižší náklady

Elektromobil ujede na jedno nabití průměrně 150 kilometrů. Náklady na jeden kilometr jsou kolem 50 haléřů. „Není pravda, že by elektromobily byly čistě ekologická auta, totiž ony vypouští nulové lokální emise v místech, kde jezdí, nicméně ta elektřina se musí někde vyrábět,“ dodal redaktor motoristické redakce Českého rozhlasu Matěj Skalický.

V Česku se zatím prodeji elektromobilů příliš nedaří. I když se loni poptávka zvýšila o 36 procent, prodalo se jen 268 vozidel, což je 0,12 procenta více celkového množství prodaných nových aut v minulém roce. Nejprodávanějším elektromobilem byl model i3 od BMW.

Měsíčně v Česku přibude asi čtyřicet elektromobilů

Každý měsíc začne po Česku jezdit zhruba čtyřicet nových elektromobilů. Člověk si toho ani nevšimne, jelikož startují i jezdí prakticky neslyšitelně. Průměrná cena jednoho automobilu na elektřinu je 700 tisíc korun. Kdo investuje do takového vozu, může hledět i na to, kolik ho pak stojí samotná jízda.

Kdo si auto nabíjí sám, vyjde ho stokilometrová cesta na přibližně méně než sto korun. Veřejné dobíjecí stanice jsou v současnosti zdarma a v Česku se jich nachází přes sto. Deset z nich dokonce umí dobít auto za pár desítek minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...