Zástupci automobilového průmyslu nabízejí horníkům tisíc míst

Lidé, kteří by mohli přijít o místo kvůli finanční krizi v OKD, mohou najít zaměstnání ve firmách podílejících se na výrobě automobilů. Za Moravskoslezský automobilový klastr to sdělil Pavel Juříček. Podle ředitelky Úřadu práce ČR Kateřiny Sadílkové již mají její úředníci zpracovanou také „celou baterii opatření“. „Probrali jsme ji do podrobností, propouštěným zaměstnancům se dostane maximální možné podpory,“ dodala.

„Minulý týden jsme se dohodli na přípravě nabídky pro stát a horníky a rekvalifikačních kurzech,“ sdělil Juříček. 

Moravskoslezský automobilový klastr, jenž sdružuje 74 firem, má podle Juříčka kromě připraveného rekvalifikačního programu pro horníky vytipovány i lokality, které by mohly absorbovat prvních 1000 horníků. Rekvalifikovali by se na tři profese: operátor v automobilovém průmyslu, strojní mechanik a specialista. Horníky jsou údajně ochotny přijmout prakticky všechny firmy. „Data, která máme v tuto chvíli, jsou od 11 firem a už jenom těchto 11 firem je ochotno přijmout 1000 lidí,“ řekl.

Úřad práce je podle Sadílkové schopen téměř ihned zahájit provoz mobilních pracovišť. „Do krajské pobočky v Ostravě budou dodány automobily pro styčné pracovníky, kteří by jezdili na OKD,“ doplnila. 

Sadílková zmínila, že by propuštění horníci bez zaměstnání měli nárok nejen na podporu, ale pokud by dojížděli za prací, mohli by dosáhnout také na takzvaný příspěvek na mobilitu. „Zaměstnavateli můžeme poskytnout dotaci ve výši 15 tisíc korun na pracovní místo po dobu až jednoho roku,“ dokončila. V případě, že zaměstnají uchazeče nad 55 roků či osobu se zdravotním postižením, a jsou-li tito lidé v evidenci úřadu práce déle než 24 měsíců, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč.

V OKD však nepracují lidé jen v dolech. Zmínil to místopředseda Sdružení hornických odborů Rostislav Palička, podle něhož by tito zaměstnanci, například svářeči či zámečníci, nalezli místa rychleji než havíři. 

Vedení OKD zatím neupřesnilo, kdy a kolik zaměstnanců přijde o práci. „Víme pouze o termínu 30. června, kdy by mělo z OKD odejít 350 zaměstnanců,“ doplnil Palička. „Naprostá většina z nich, přes 90 procent, souhlasí s dohodou, ostatní jsou například na nemocenské nebo se ještě nevyjádřili,“ řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. V insolvenčním návrhu však již firma bez dalších podrobností uvedla, že hodlá mimo jiné do počátku příštího roku zavřít Důl Paskov a do konce roku 2018 Důl Lazy. Utlumit chce i Darkov a částečně ČSM Sever. 

OKD má nyní zhruba 9800 kmenových pracovníků, 2500 zaměstnanců dodavatelských firem a 200 agenturních pracovníků. Uzavření společnosti by ale mělo vliv také na tisíce míst v návazných profesích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...