Ukrajina pozastavila splácení dluhu vůči Rusku. Moskva jí dává 10 dní

Kyjev se rozhodl uvalit na splacení státního dluhu vůči Rusku moratorium – tedy odklad splatnosti. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s tím, že dluhopisy ve výši tří miliard dolarů (75 miliard korun), které jsou splatné v neděli 20. prosince, Ukrajina nesplatí. Rusko podle vlastních slov počká deset dní, pak podnikne právní kroky.

Moratorium má platit „do přijetí našich restrukturalizačních návrhů nebo do příslušného soudního rozhodnutí,“ uvedl Jaceňuk a dodal, že Kyjev rovněž zruší i splacení komerčního dluhu vůči ruským bankám v částce 507 milionů dolarů.

Jsme připraveni na právní kroky z ruské strany.
Arsenij Jaceňuk
ukrajinský premiér

Ukrajinské ministerstvo financí se nicméně vyjádřilo vstřícněji a dalo najevo ochotu k jednáním. „Ukrajina zůstává odhodlána vyjednávat v dobré víře o konsensuální restrukturalizaci splatných eurobondů,“ sdělilo ministerstvo.

Restrukturalizace ano, škrtání ne

Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou věřitelů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti.

Nahrávám video

Rusko už od samotného počátku ale restrukturalizaci ukrajinského dluhu kategoricky odmítalo a stále požaduje úplné splacení dluhopisů, protože je nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena. Dluhopisy totiž vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 Janukovyč uprchl z Ukrajiny.

V tomto směru dal Rusku za pravdu i Mezinárodní měnový fond, který potvrdil, že jde skutečně o státní dluh.

MMF nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Tento měsíc však s ohledem na ukrajinský dluh vůči Rusku MMF oznámil, že změní pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.

Věřitelská země se ale musí snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat mrazivé vztahy s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu o dluhu.

Putinův návrh

V polovině listopadu přišel ruský prezident Vladimir Putin s návrhem restrukturalizace ukrajinské dluhu ne formou seškrtání, ale s rozložením splátky – Kyjev by měl na splacení dluhu další tři roky. Zaplatil by ho ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko na to ale požaduje západní garance a Ukrajina na nabídku neodpověděla.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na začátku prosince prohlásil, že po termínu splatnosti má Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, nebo aby přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.

A že dojde k žalobě, je podle ekonoma z Vysoké školy obchodní Pavla Neseta více než pravděpodobné, protože krok Kyjeva je nestandardní. „Je to doslova protiprávní,“ dodává Neset s tím, že Rusko může přikročit i k ekonomickému tlaku, tedy k sankcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 36 mminutami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 1 hhodinou

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.