Ukrajina pozastavila splácení dluhu vůči Rusku. Moskva jí dává 10 dní

Kyjev se rozhodl uvalit na splacení státního dluhu vůči Rusku moratorium – tedy odklad splatnosti. Oznámil to ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk s tím, že dluhopisy ve výši tří miliard dolarů (75 miliard korun), které jsou splatné v neděli 20. prosince, Ukrajina nesplatí. Rusko podle vlastních slov počká deset dní, pak podnikne právní kroky.

Moratorium má platit „do přijetí našich restrukturalizačních návrhů nebo do příslušného soudního rozhodnutí,“ uvedl Jaceňuk a dodal, že Kyjev rovněž zruší i splacení komerčního dluhu vůči ruským bankám v částce 507 milionů dolarů.

Jsme připraveni na právní kroky z ruské strany.
Arsenij Jaceňuk
ukrajinský premiér

Ukrajinské ministerstvo financí se nicméně vyjádřilo vstřícněji a dalo najevo ochotu k jednáním. „Ukrajina zůstává odhodlána vyjednávat v dobré víře o konsensuální restrukturalizaci splatných eurobondů,“ sdělilo ministerstvo.

Restrukturalizace ano, škrtání ne

Ukrajina se letos v říjnu dohodla s většinou věřitelů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti.

3 minuty
Neset: Krok Ukrajiny není standardní, je doslova protiprávní
Zdroj: ČT24

Rusko už od samotného počátku ale restrukturalizaci ukrajinského dluhu kategoricky odmítalo a stále požaduje úplné splacení dluhopisů, protože je nepovažuje za komerční dluh, ale za oficiální státní pomoc, která by měla být splacena. Dluhopisy totiž vydala vláda sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče necelé dva měsíce předtím, než po masových protestech v roce 2014 Janukovyč uprchl z Ukrajiny.

V tomto směru dal Rusku za pravdu i Mezinárodní měnový fond, který potvrdil, že jde skutečně o státní dluh.

MMF nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Tento měsíc však s ohledem na ukrajinský dluh vůči Rusku MMF oznámil, že změní pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.

Věřitelská země se ale musí snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat mrazivé vztahy s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu o dluhu.

Putinův návrh

V polovině listopadu přišel ruský prezident Vladimir Putin s návrhem restrukturalizace ukrajinské dluhu ne formou seškrtání, ale s rozložením splátky – Kyjev by měl na splacení dluhu další tři roky. Zaplatil by ho ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko na to ale požaduje západní garance a Ukrajina na nabídku neodpověděla.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na začátku prosince prohlásil, že po termínu splatnosti má Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, nebo aby přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.

A že dojde k žalobě, je podle ekonoma z Vysoké školy obchodní Pavla Neseta více než pravděpodobné, protože krok Kyjeva je nestandardní. „Je to doslova protiprávní,“ dodává Neset s tím, že Rusko může přikročit i k ekonomickému tlaku, tedy k sankcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...