MMF dal za pravdu Rusku: Ukrajinský dluh je státní

Ukrajinské dluhopisy ve vlastnictví Ruska v objemu tří miliard dolarů (74,7 miliardy korun), které byly vydány v prosinci 2013, jsou oficiální státní dluh. Mezinárodní měnový fond (MMF) tak potvrdil stanovisko Ruska, které se odmítlo účastnit dohody o restrukturalizaci dluhu, protože nejde o komerční dluh.

V říjnu se Ukrajině povedla dohoda s většinou majitelů dluhopisů na restrukturalizaci svého dluhu, která zahrnuje odpis dluhu ve výši 20 procent a prodloužení splatnosti. Rusko však dohodu odmítlo s odůvodněním, že jeho dluh není komerční.

MMF nyní uvedl, že dostupné informace ohledně ukrajinského dluhu potvrzují postoj Ruska, že vydané eurobondy jsou státní půjčkou. Nemělo by se tak s nimi zacházet jako s komerčním dluhem.

„Kdyby fond rozhodl opačně, situace by pravděpodobně byla pro Ukrajinu trochu lehčí. Nemusela by otevírat jednání s Ruskem o odepsání části dluhu nebo o zahrnutí dluhu vůči Rusku do balíku, ve kterém už bylo fakticky dosaženo dohody s ostatními věřiteli na odepsání části dluhu,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Problém pro Ukrajinu i jednání s MMF

Moskva požaduje splacení celé hodnoty dluhopisů, jejichž splatnost je 20. prosince. Ukrajině hrozí, že termín nestihne, což by ztížilo i vztahy s MMF, který nesmí poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Fond se s tím pokouší vypořádat i tak, že plánuje změnit pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.

Podmínkou nicméně je, že věřitelská země se bude snažit jednat o restrukturalizaci tohoto dluhu. Ukrajina tak bude muset překonat neshody s Ruskem a pokusit se o dvoustrannou dohodu o dluhu.

Nahrávám video

Na ruský návrh rozložení splátek Kyjev nereagoval

V listopadu přitom ruský prezident Vladimir Putin Ukrajině nečekaně navrhl restrukturalizaci dluhu, která by spočívala v tom, že Kyjev bude mít na splacení další tři roky. Zaplatil by ve třech splátkách, z nichž první by se uskutečnila až v příštím roce. Rusko za to ale požadovalo západní garance. Ukrajina však na nabídku neodpověděla.

Ruský ministr financí Anton Siluanov na počátku tohoto měsíce prohlásil, že po termínu splatnosti, tedy po 20. prosinci, dostane Ukrajina deset dní na to, aby splatila dluh, anebo aby přistoupila na restrukturalizaci, jak ji navrhl Putin. Pokud tak neučiní, zahájí Moskva proti Kyjevu právní kroky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 3 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 3 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánovčera v 21:22

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
včera v 08:21

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.