Aténská burza opět funguje, zahájila prudkým poklesem

4 minuty
Zendulka: Překvapilo mě, že burzu vůbec otevřeli
Zdroj: ČT24

V Aténách se po pěti týdnech otevřela akciová burza. Hlavní index v úvodu obchodování vykazoval propad o téměř 23 procent, později se zmírnil na necelých 20 procent. Akcie největších řeckých komerčních bank National Bank of Greece a Piraeus Bank ztrácely dokonce 30 procent. Den pak burza zakončila poklesem o 16,2 procenta. Obchodníci nicméně propad burzy po nucené odstávce očekávali.

Plán na znovuotevření aténské burzy schválený Evropskou centrální bankou předpokládá, že řečtí investoři nebudou moci k nákupu akcií využívat vklady v bankách. Omezení by mělo zabránit odlivu kapitálu; na zahraniční investory se žádná omezení nevztahují.

A právě cenné papíry bank budou podle investorů na aténské burze pod největším tlakem, protože po několikatýdenní finanční krizi je třeba rekapitalizovat řecký finanční sektor. Banky tvoří zhruba 20 procent hlavního aténského indexu.

Analytik BH Securities Jiří Zendulka se poklesu akciového trhu vzhledem k aktuální situaci v zemi nediví. „Překvapilo mě, že burza byla za takových podmínek vůbec otevřena. Protože jestliže bankovní systém nefunguje v běžném provozu, tak by burza neměla být otevřená.“

„Je tady cítit panika. Investoři se snaží prodávat jednotlivé tituly, ale není, kdo by je koupil. A to proto, že ekonomika byla tvrdě zasažena kontrolami kapitálu a uzavřením bank. Výhled je nejistý,“ popsal situaci finanční analytik Guardian Trust Evangelos Siutis. „Vypadá to, že akcie bank mají ještě kam padat, než se objeví nabídky ke koupi,“ uvedl podle agentury Reuters nejmenovaný manažer fondu. „Potrvá několik dní, než se trh vyrovná.“

Řecké banky mají hotovosti dostatek

Vláda uzavřela aténskou burzu spolu s řeckými bankami 29. června. Stalo se tak s cílem omezit pohyb kapitálu a zabránit úbytku peněz v bankách. Ty se znovu otevřely už 20. července, výběry z účtů ale zůstaly omezeny.

Rezervní hotovost řeckých bank díky těmto opatřením nyní vzrostla na přibližně pět miliard eur (135 miliard korun) ze zhruba jedné až dvou miliard eur v první polovině července, kdy finanční krize vrcholila. Banky dostaly novou injekci od ECB a také zaznamenaly zvýšený příliv hotovosti z daní a příjmů z cestovního ruchu. Informované zdroje proto agentuře Reuters potvrdily, že Atény nebudou muset minimálně několik týdnů žádat Evropskou centrální banku o zvýšení nouzového financování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...