Ukrajina doufá, že cena za ruský plyn vzroste jen o třetinu

Kyjev – Ukrajina očekává, že bude platit Rusku zhruba o 120 dolarů více než nyní, tedy 386 až 387 dolarů za tisíc kubických metrů zemního plynu. Prohlásil to ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. Odvolal se přitom na dohodu s Ruskem, kterou Kreml nedávno vypověděl. Prodan tak vyvrátil spekulace, podle kterých by Ukrajina měla platit za plyn až dvakrát tolik.

Rusko v prosinci souhlasilo se snížením ceny plynu pro Ukrajinu o zhruba třetinu na 268,50 dolaru za tisíc krychlových metrů plynu, a to k letošnímu lednu. Dohoda počítala s tím, že se bude cena čtvrtletně upravovat. Prodan už dříve řekl, že ruský monopolní vývozce plynu Gazprom pravděpodobně cenu zvýší na 368,50 dolaru za tisíc kubíků. Dnešní odhady na druhé čtvrtletí jsou o něco vyšší. Odvíjejí se ale od jiné, dřívější dohody s Ruskem.

„Cena nebyla pevně stanovena, pravděpodobně to ale bude mezi 386 a 387 dolary na tisíc kubických metrů, když se vezme v úvahu charkovské ujednání,“ citovala agentura Reuters ministra energetiky. 

Ukrajina v rámci charkovské dohody z roku 2010 „vyměnila“ slevu na ruský plyn za prodloužení ruského pronájmu vojenské základny v krymském Sevastopolu. Krymský poloostrov ale Rusko tento týden formálně anektovalo. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v pátek řekl, že charkovská dohoda přestane být platná, což Rusku dává právo domáhat se vrácení peněz od Ukrajiny soudní cestou, napsala agentura Reuters.

„S připojením Krymu k Rusku již představa snížení ceny za plyn poskytnutá Ukrajině za základnu černomořské flotily neexistuje. Flotila v současnosti již de jure nemá základnu na Ukrajině, ale na území ruského regionu,“ uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Novináři se obávají, že bude Ukrajina platit až 480 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu. Naznačily to listy Vedomosti a Kommersant. V Evropě by to byla jedna z nejvyšších cen. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Ukrajina proto potřebuje urgentně vyřešit například spuštění zpětného toku plynu z EU na Ukrajinu.

Evropa dovozem ruského plynu pokrývá téměř třetinu své poptávky po této strategické surovině. Zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu. Nynější napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyvolává na západě znepokojení ohledně budoucího přísunu ruského plynu. Střety mezi Kyjevem a Moskvou už způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009. Ukrajina za odběr plynu podle ruských činitelů dluží Gazpromu skoro dvě miliardy dolarů. Gazprom minulý týden uvedl, že by měl sice právo zadržovat nezaplacený plyn pro Ukrajinu, o další plynovou krizi kvůli Ukrajině ale nestojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 9 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 23 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánovčera v 18:15

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
včera v 15:03

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...