Ukrajina doufá, že cena za ruský plyn vzroste jen o třetinu

Kyjev – Ukrajina očekává, že bude platit Rusku zhruba o 120 dolarů více než nyní, tedy 386 až 387 dolarů za tisíc kubických metrů zemního plynu. Prohlásil to ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. Odvolal se přitom na dohodu s Ruskem, kterou Kreml nedávno vypověděl. Prodan tak vyvrátil spekulace, podle kterých by Ukrajina měla platit za plyn až dvakrát tolik.

Rusko v prosinci souhlasilo se snížením ceny plynu pro Ukrajinu o zhruba třetinu na 268,50 dolaru za tisíc krychlových metrů plynu, a to k letošnímu lednu. Dohoda počítala s tím, že se bude cena čtvrtletně upravovat. Prodan už dříve řekl, že ruský monopolní vývozce plynu Gazprom pravděpodobně cenu zvýší na 368,50 dolaru za tisíc kubíků. Dnešní odhady na druhé čtvrtletí jsou o něco vyšší. Odvíjejí se ale od jiné, dřívější dohody s Ruskem.

„Cena nebyla pevně stanovena, pravděpodobně to ale bude mezi 386 a 387 dolary na tisíc kubických metrů, když se vezme v úvahu charkovské ujednání,“ citovala agentura Reuters ministra energetiky. 

Ukrajina v rámci charkovské dohody z roku 2010 „vyměnila“ slevu na ruský plyn za prodloužení ruského pronájmu vojenské základny v krymském Sevastopolu. Krymský poloostrov ale Rusko tento týden formálně anektovalo. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv v pátek řekl, že charkovská dohoda přestane být platná, což Rusku dává právo domáhat se vrácení peněz od Ukrajiny soudní cestou, napsala agentura Reuters.

„S připojením Krymu k Rusku již představa snížení ceny za plyn poskytnutá Ukrajině za základnu černomořské flotily neexistuje. Flotila v současnosti již de jure nemá základnu na Ukrajině, ale na území ruského regionu,“ uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Novináři se obávají, že bude Ukrajina platit až 480 dolarů za tisíc metrů krychlových plynu. Naznačily to listy Vedomosti a Kommersant. V Evropě by to byla jedna z nejvyšších cen. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka zdvojnásobením ceny Rusko trestá Ukrajinu za její evropskou volbu. Ukrajina proto potřebuje urgentně vyřešit například spuštění zpětného toku plynu z EU na Ukrajinu.

Evropa dovozem ruského plynu pokrývá téměř třetinu své poptávky po této strategické surovině. Zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu. Nynější napětí mezi Ukrajinou a Ruskem vyvolává na západě znepokojení ohledně budoucího přísunu ruského plynu. Střety mezi Kyjevem a Moskvou už způsobily vážné narušení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy v letech 2006 a 2009. Ukrajina za odběr plynu podle ruských činitelů dluží Gazpromu skoro dvě miliardy dolarů. Gazprom minulý týden uvedl, že by měl sice právo zadržovat nezaplacený plyn pro Ukrajinu, o další plynovou krizi kvůli Ukrajině ale nestojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 7 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...