Kraje opět nabízejí takzvané kotlíkové dotace. Tento týden spustily příjem žádostí Liberecký a Středočeský kraj. Domácnostem na výměnu neekologických kotlů první a druhé třídy zbývá už jen rok. Původní termín byl loni, úřady ale i kvůli ruské agresi na Ukrajině přidaly čas navíc. Další prodloužení už se nicméně nechystá.
Starý kotel sloužil patnáct let, nyní ho vymontovali a teď čeká na zahradě, než ho odvezou. Předtím stál ve sklepě, kde po něm zbyly jen trubky a uhelný prach. Ve vedlejší místnosti se už připravuje náhrada.
Staré kotle dožívají, uhlí zdražilo, lidé rekonstruují a chtějí topit moderně. A také šetřit. I proto podle Karla Náprstka z firmy Woltair přistupují k výměně. Navíc mohou získat dotace. Rodina, v jejímž domě natáčel štáb ČT, se rozhodla pro tepelné čerpadlo.
„Když budete přecházet z kotle na tuhá paliva, máte de facto tři alternativy – elektrokotel, což je nejdražší možná varianta, kotel plynový či tepelné čerpadlo,“ vypočítává Náprstek.
Čas navíc kvůli válce i krizi
Na výměnu starých neekologických kotlů bylo ze zákona deset let. Skončit měly loni v září. Kvůli rusko-ukrajinské válce a nejistotě v energetice dostaly domácnosti dva roky navíc. „Vzhledem k tomu, že se nevědělo, jakým způsobem to bude s energiemi, plynem, cenou elektřiny, moje předchůdkyně rozhodla o posunu z roku 2022 na rok 2024,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Jen kotlíkové dotace přispěly k výměně víc než sta tisíc topenišť. Šlo na to jedenáct miliard korun. Teď o ně můžou žádat pouze nízkopříjmové domácnosti – pro ty ostatní existuje program Nová zelená úsporám. Zatímco kotlíkové dotace pokryjí asi 95 procent pořizovací ceny kotle, u Nové zelené úsporám je to přibližně polovina nákladů.
Další zpřísňování, třeba konec kotlů třetí třídy, ministerstvo životního prostředí nechystá. Ve hře je ale jiná varianta. Resort navrhuje od roku 2025 zakázat uvádět na trh jakékoliv nové kotle na uhlí, připravovaná novela počítá už jen s doprodejem zásob.
