Protiteroristická centrála prověřuje skupinu Raiffeisen Bank International. Podnět podali klienti nespokojení s jejími aktivitami v Rusku

Nahrávám video
Události: Aktivity skupiny Raiffeisenbank v Rusku
Zdroj: ČT24

Národní centrála proti terorismu prověřuje rakouskou skupinu Raiffeisen Bank International (RBI) kvůli jejím aktivitám v Rusku. Asociace za práva občanů a podnikatelů na ni podala trestní oznámení, podezřívá ji z podpory terorismu, banka podle ní svým setrváváním na ruském trhu podporuje financování agrese. Sama Evropská centrální banka na skupinu RBI pak naléhá, aby své podnikání v zemi ukončila.

Rakouská bankovní skupina Raiffeisen Bank International je největší evropskou bankou, která v Rusku stále zůstává. V důsledku pak podle Ladislava Pelcla, autora petice za odchod, dosahuje enormních zisků.

„Ty pak bohužel v podobě daně z příjmů přispívají do rozpočtu ruského státu, který je používá k financování agrese vůči Ukrajině,“ připojuje Pelcl, který je sám klientem banky.

Banka v Rusku v první polovině roku 2023 vykázala růst o devět procent. Na to upozorňuje Libor Maleček, autor trestního oznámení vůči skupině. „Jak je možné, že najednou v účetních uzávěrkách zjišťujeme, že tam odevzdávají stovky milionů na terorismus, na podporu vojenské mašinerie?“ připojuje Maleček.

Kvůli možné podpoře terorismu proto podala Asociace za práva občanů a podnikatelů na celou bankovní skupinu trestní oznámení. „V současnosti se jím zabýváme, s ohledem na průběh tohoto prověřování však nelze poskytnout žádné bližší informace,“ potvrdil mluvčí policejního prezídia Ondřej Moravčík ve vyjádření pro ČT.

Skupina tvrdí, že aktivity v Rusku „snižuje“

Banka se ovšem hájí tím, že aktivity v Rusku omezuje. „Zavazujeme se dále snižovat obchodní aktivity v Rusku. (…) Skupina nese odpovědnost za zachování integrity banky v Rusku, která zaměstnává více než devět tisíc lidí,“ stojí v tiskové zprávě.

V Česku spustila skupina klientů banky petici za její odchod Ruska. „Představa toho, že platíme stejnou platební kartou jako – obrazně řečeno – třeba dodavatel vojenského vybavení pro ruskou armádu, je pro nás nesnesitelná,“ upozorňuje Pelcl.

„Obecně lze říci, že naši klienti situaci chápou i s odkazem na detailní obsáhlé analýzy publikované většinou v zahraničních médiích, mapujících aktivity skupiny RBI umožňující její případný odchod z ruského trhu,“ uvedla k věci mluvčí české Raiffeisenbank Martina Kotasová. Česká společnost se prý nemůže vyjádřit k působení RBI v jiné zemi, „protože česká Raiffeisenbank podniká prakticky výhradně na území České republiky a států EU“. 

Kyjev v minulosti zařadil skupinu RBI na svůj seznam „mezinárodních sponzorů války“. Na její odchod z Ruska tlačí i Evropská centrální banka, současně prověřuje aktivity skupiny i americký sankční úřad. Banka pak tvrdí, že chce do konce letošního roku oddělit své ruské podnikání.

„Koncern RBI bude dál usilovat o potenciální transakce, které by vedly k prodeji či oddělení divize Raiffeisen Bank Russia,“ stojí v tiskové zprávě banky z června letošního roku. Historie banky sahá až do poloviny devatenáctého století, její dceřiná firma pak začala působit v Česku roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš očekává mimořádná opatření v Česku, bezpečnostní rada řešila i repatriace

Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Česko zavede kvůli situaci na Blízkém východě mimořádná bezpečnostní opatření. Jejich podobu neupřesnil, bude podle něj záležet na návrhu ministerstva vnitra a policie. Novinářům to řekl před jednáním Bezpečnostní rady státu, která mimořádně zasedala od 7:00. Šlo o reakci na dění po americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly v sobotu ráno. Účastníci začali jednání opouštět zhruba po hodině, odcházející zástupci zpravodajských služeb či armády se k obsahu schůzky nevyjádřili. Podle redaktora ČT Marka Martinovského odletěly z Prahy kolem pondělní osmé ráno dva lety společnosti Smartwings do ománských měst Maskatu a Salaláhu.
01:38Aktualizovánopřed 1 mminutou

Léčba závislých na alkoholu stojí stovky milionů. Pojišťovny nabízejí příspěvky na terapii

Největší zdravotní pojišťovna v zemi Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) vydala v loňském roce za léčbu lidí závislých na alkoholu více než miliardu korun. Lékařskou pomoc kvůli problémům s pitím vyhledalo 27 tisíc jejích klientů. Stovky milionů korun zaplatilo také dalších pět zdravotních pojišťoven. V programech na podporu duševního zdraví proto nabízejí příspěvky určené na terapii, které mohou využít i lidé, kteří mají s alkoholem problém.
před 1 hhodinou

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 2 hhodinami

Do Ománu v pondělí odletí čtyři repatriační lety, řekl Babiš

V pondělí odletí do Ománu čtyři letadla společnosti Smartwings pro české občany, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) televizi Nova. Obnovení spojení s Ománem potvrdila agentuře ČTK i letecká společnost. Babiš v neděli mluvil také o tom, že Praha je připravena vyslat lety do Egypta pro Čechy v Izraeli. Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude v pondělí ráno jednat Bezpečnostní rada státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVotápek nemá s úderem na Írán problém. Může založit velký požár, míní Svoboda

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.
před 11 hhodinami

Přetížené linky, plné hotely. Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Podle agentury AP se cestující o nové letenky přetahují.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00
Načítání...