Banky hlásí mimořádné zisky. Raiffeisenbank si polepšila o 89 procent

Část bank a spořitelen hlásí za první tři čtvrtletí letošního roku mimořádné výdělky. Největší růst zaznamenala Raiffeisenbank – meziroční rozdíl u ní tvoří téměř devadesát procent. Komerční bance stoupl čistý zisk o více než polovinu na bezmála třináct miliard korun a České spořitelně o necelých čtyřicet procent. Právě na banky a energetické, petrolejářské či těžební firmy zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Analytici konstatovali, že aktuální výsledky potvrdily silnou pozici tuzemského bankovního sektoru.

Komerční bance vzrostl čistý zisk za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně o 51,1 procenta na 12,9 miliardy korun. Výnosy stouply o 28,2 procenta na 29 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila v pátek.

Loňský výsledek KB ovlivnila protiepidemická opatření a také úrokové sazby byly loni výrazně nižší. Celkový objem úvěrů bankovní skupiny letos v prvních třech čtvrtletích stoupl, ale například objem nově poskytnutých půjček na bydlení se výrazně propadl.

Čisté zisky bank ve 3. čtvrtletí 2022
Zdroj: ČT24

„Vysoký růst zaznamenal úrokový výnos. Komerční banka potvrdila dosavadní celoroční výhled, i když připustila pouze stagnaci klientských vkladů. Erste potěšila lepším celoročním výhledem i novou prognózou hospodaření na příští rok,“ shrnul analytik XTB Jiří Tyleček.

Je však podle něj třeba vnímat, že meziroční srovnání ukazatelů pozitivně ovlivňují mimořádně nízké úrokové sazby minulého roku, které souvisely s dozvukem protipandemických opatření. Pozitivně vnímá stále nízký podíl nesplácených úvěrů. Vzhledem k inflaci očekával vyšší růst provozních nákladů.

V případě Komerční banky vyšel zisk mírně pod konsensuálním odhadem trhu, míní analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Investory podle něj potěšil výhled na růst úvěrového portfolia. „Optimistický je i výhled na náklady rizika, které by se měly držet na únosných úrovních navzdory ekonomickému zpomalení,“ uvedl.

Nelze vyčíslit, jak se windfall tax hospodaření bank dotkne a kolik by se státu mělo podařit vybrat. Je také otázkou, jak moc se budou banky snažit, aby příliš vysoký nadměrný zisk nevykazovaly.
Jiří Tyleček
analytik makléřské společnosti XTB

Výdělky i díky investicím do dluhopisů

České spořitelně vzrostl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně téměř o čtyřicet procent na patnáct miliard korun. Provozní zisk se zvýšil o 35,6 procenta na 22 miliard korun a provozní výnosy o 21,8 procenta na 37,8 miliardy korun. „Česká spořitelna oznámila solidní nárůst čistého zisku. Náklady rostou, v inflačním prostředí však nejde o výjimku,“ podotkl Pfeiler.

Podle spořitelny je za zvýšením provozního zisku zejména obchodní růst a celkový vývoj po pandemii covidu-19. Nejdůležitější složkou provozních výnosů je čistý úrokový výnos, který se v meziročním srovnání zvýšil o čtvrtinu na 27,6 miliardy korun. Rostly klientské úvěry i vklady, vývoj podpořily také investice do dluhopisů.

Vlastník České spořitelny, rakouská bankovní skupina Erste Group Bank, zvýšila v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk meziročně o 13,5 procenta na 1,65 miliardy eur (zhruba čtyřicet miliard korun).

Raiffeisenbank pomohla fúze s Equa bank

Raiffeisenbank v Česku za tři čtvrtletí letošního roku meziročně stoupl čistý zisk o 89 procent na 5,47 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o čtrnáct procent na 599 miliard korun. Objem poskytnutých úvěrů klientům Raiffeisenbank koncem září meziročně stoupl o 36 procent na 351 miliard korun.

Přijaté vklady od klientů vzrostly o téměř osmnáct procent na 493 miliard korun. Růst táhly zvyšující se zůstatky na spořicích účtech a termínovaných vkladech, a to na straně domácností i firem. Výrazný nárůst úvěrů i vkladů ovlivnila fúze s Equa bank. 

Čistý zisk Monety Money Bank za první tři čtvrtletí letošního roku stoupl meziročně o 42,3 procenta na 4,1 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 11,6 procenta na 9,1 miliardy korun.

Provozní zisk Monety za prvních devět měsíců letošního roku stoupl meziročně o 22,3 procenta na pět miliard korun. Návratnost hmotného kapitálu dosáhla 20,6 procenta v porovnání s 14,4 procenta za stejné období loňského roku. Banka uvedla, že dobré hospodářské výsledky podpořil pozitivní vývoj úrokových sazeb, stabilní provozní náklady a příznivé náklady na riziko.

Vláda chce zavést pro některé firmy, včetně bank, daň z mimořádných zisků. Poslanci návrh v pátek schválili na mimořádné schůzi dolní komory. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled