České domácnosti chudnou. Na energiích přitom výrazně šetří

Události: Přibývá lidí závislých na podpoře státu (zdroj: ČT24)

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

„Ještě v příštích třech měsících bude u velké části domácností docházet k doběhu původních tarifních podmínek, především na cenách elektrické energie. Nicméně zatím vidíme, co se děje poslední dva týdny, že ČEZ i E.ON reagují tím, že už začínají nabízet tarify, které jsou pod zastropovanými cenami,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové by měl stát pomoci oživit trh tak, aby lidí, kteří potřebují sociální dávky, nepřibývalo. „Ale stejně i ten systém dávek je složitý, komplikovaný, a mně píší denně lidé, že dva měsíce čekají na nějakou dávku. A tím pádem si musejí půjčovat,“ uvedla.

Spolu s počtem lidí, kteří státní pomoc potřebují, stoupá i průměrná vyplácená částka. V lednu tak příspěvek na bydlení dosáhl v průměru 4912 korun. „Zastropovali jsme ceny a jsme si vědomi toho, že pro některé domácnosti to není dostatečné. A pro ty máme sociální síť, příspěvek na bydlení. Takže je to přesně tak, jak jsme předpokládali. Peníze v rozpočtu na to máme vyčleněny,“ sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) tvrdí, že způsob, jakým vláda zavedla regulaci, je velmi drahý. „Ty ceny jsou tak vysoké, že občané elektřinu šetří už díky tomu, že ta cena je tak vysoká, i ta zastropovaná,“ řekl.

Dodavatelé: Splácení je v normálu

Podle Energetického regulačního úřadu domácnosti loni šetřily mnohem více než například firmy. A to u elektřiny i u plynu. A v prvních týdnech letošního roku se ukazuje, že trend bude nejspíš pokračovat. „V případě spotřeby plynu už máme data za leden. Ta v podstatě potvrzují trend z loňského roku. Je to velmi obdobné, je to zase snížení spotřeby lehce přes dvacet procent,“ vyčíslil mluvčí úřadu Jan Hamrník.

To, že kombinace úspor a příspěvku na bydlení zatím spíše funguje, potvrzují i dodavatelé energií. Ani jedna společnost dosud neeviduje u svých zákazníků, že by měli výraznější problémy se splácením. „Jedná se zhruba o třetinu procenta zákazníků, které obvoláváme, protože třeba mají problém s tím, aby platili účty včas. Ale je to standardní, je to podobné, jako to bylo dříve,“ sdělil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

E.ON podle mluvčí Martiny Slavíkové neeviduje meziroční nárůst počtu klientů, kteří by u společnosti měli dluhy nebo nedoplatky. „Možná je to způsobeno i tím, že lidé začali poměrně hodně šetřit na energiích,“ uvedla.

Úřady práce se i tak musejí připravit na další nápor žadatelů o příspěvek na bydlení v následujících měsících – tak, aby už nedocházelo ke zpoždění se schvalováním a výplatou dávek. Ministr práce proto bude po vládě chtít, aby přesunula některé pracovníky z jiných agend na výpomoc právě úřadům práce.

Úspory na dva měsíce

Tlak na domácnosti nepoleví ani letos. Skoro jedenáctiprocentní průměrná inflace podle prognózy centrální banky znovu převýší růst mezd. Za větší výdělky si toho lidé tedy opět koupí méně. Jen potraviny zdraží o více než osm procent.

Už nyní je přitom ohrožena více než čtvrtina domácností. Svými příjmy sotva pokryjí výdaje a zároveň mají úspory maximálně na dva měsíce, vyplývá z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu.

Spokojený se svou životní úrovní je podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR jen každý třetí oslovený. Naopak pesimistický postoj vyjádřilo už skoro čtyřicet procent respondentů.

Zároveň rostou obavy o stav veřejných financí. Tři čtvrtiny dotázaných jsou nespokojené s jejich vývojem. Opačný názor vyjádřila jen čtyři procenta respondentů.