Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.
Zpráva BIS informuje o ruském agentovi, který měl vazby na české politiky i novináře
Kauza zapojení ruských agentů do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích a následné vyhoštění ruských diplomatů z Česka podle BIS výrazně omezila možnosti osobního setkávání pracovníků ruské ambasády a českých proruských aktivistů.
„Docílili jsme toho, že ruská zpravodajská přítomnost z tradičních pozic legalizovaných na zastupitelském úřadu je na velmi nízké úrovni a v tuto chvíli nepředstavuje zásadní riziko pro bezpečnost České republiky,“ řekl šéf BIS Michal Koudelka.
V Česku jsou podle Koudelky nadále ruští zpravodajci, ale pod jiným typem krytí. „Museli změnit formu a metody práce, přizpůsobit se situaci, která zásadně omezuje jejich činnost,“ podotkl.
„Udržovat a rozšiřovat kontakty s proruskými aktivisty se nicméně dařilo jednomu z vlivových agentů působících ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má navíc vazby i mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky,“ píše se ve výroční zprávě.
Tyto vazby podle BIS využíval k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků a k medializaci témat, která jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy Ruska.
„Vlivová skupina, jejíž je tento agent součástí, disponovala dostatkem finančních prostředků k tomu, aby udržovala, nebo dokonce rozšiřovala okruh proruských novinářů a aktivistů, kteří by kromě výroby alternativního mediálního obsahu pořádali veřejné akce využitelné ve prospěch ruské propagandy,“ uvádí BIS. „Zapojeným osobám“ byly prý propláceny náklady na přípravu materiálů a v některých případech i zajištěny cesty do zahraničí, kde byla jejich činnost dále koordinována a kontrolována.
Špioni musí hledat alternativní možnosti
Podle BIS po snížení počtu diplomatů na ruské ambasádě odjela i řada osob s vazbami na ruské zpravodajské služby. Ty proto musí hledat „alternativní možnosti“ k vedení špionážních operací na českém území, uvedla kontrarozvědka. Očekává, že k tomu budou využívat schengenského prostoru a zemí, ve kterých se Rusku podařilo udržet masivní diplomatickou a zpravodajskou přítomnost.
Podle BIS se na některé proruské aktivisty obraceli zástupci ruských státních médií, aby získali tendenční stanoviska využitelná pro ruskou vnitrostátní propagandu.
Kontrarozvědka také upozornila, že v roce 2021 vzrostla poptávka od ruského vojenského průmyslu, který se projevoval zejména „v oblastech obráběcích strojů, materiálů a know-how i vojenského materiálu cestou reexportů a nedodržování/obcházení mezinárodních sankcí“. Dlouhodobé sankce EU vůči Rusku jsou podle BIS účinné a nutí Rusko hledat alternativní cesty k získávání požadovaného zboží.
Podle BIS je hrozbou i Čína
BIS také ve výroční zprávě rovněž varuje před Čínou. „Navzdory pozornosti české společnosti, která je aktuálně prioritně zaměřená na vztahy s Ruskem, představuje Čína rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu,“ napsala kontrarozvědka.
BIS dodala, že čínská zpravodajská činnost je v Česku i nadále na vysoké úrovni. V roce 2021 zaznamenala vlivové operace, které se pohybovaly na celém spektru aktivit ve prospěch čínských a proti českým zájmům.
Čínští zpravodajci loni působili pod diplomatickým nebo novinářským krytím. Do jejich zpravodajských aktivit se zapojili i čínští kariérní diplomaté, uvedla BIS. Asijská velmoc měla zájem třeba o predikce politického vývoje v Česku nebo o povolební scénáře.
„Poté, co volební výsledky přinesly ztrátu některých dlouhodobě budovaných kontaktů, následovala ze strany Číny intenzivní práce na takzvané damage control, včetně hledání nových partnerů na české politické scéně,“ uvedla kontrarozvědka.
BIS poznamenala, že se zorientováním se v povolebním vývoji Číně pomáhali mimo jiné někteří akademici. Kontakty z akademického prostředí podle BIS pro Čínu dlouhodobě znamenají cenný zdroj politického zpravodajství. „Pro ČR přináší riziko využívání kapacit české akademické sféry pro podporu zájmů cizí moci,“ dodala.
Kontrarozvědka zároveň poznamenala, že se EU a NATO snaží neposkytovat Číně technologie z oblasti takzvaných přelomových technologií (EDT – Emerging Disruptive Technologies), tedy umělé inteligence, autonomních systémů nebo třeba nanotechnologie. Čína se naopak snaží pokročilé technologie získat. „Rizikem jsou v této souvislosti zejména akvizice Číny v českých společnostech a snahy o přenášení výroby do Číny (včetně využívání reverzního inženýrství),“ uvedla kontrarozvědka.
Čína také pokračovala ve svém vlivovém působení. V čínských médiích se třeba objevila ostrá kritika ČR za údajné opakované porušování principu jedné Číny. BIS poznamenala, že Čína podmiňovala poskytnutí své vakcíny proti covidu-19 okamžitým ukončením spolupráce mezi Českem a Tchaj-wanem.
Dezinformace měly marginální dopad na volby
BIS nezaznamenala, že by dezinformace spojené s loňskými sněmovními volbami byly koordinované, jejich dopad hodnotí jako marginální. „Ačkoli se vyskytly informace mající za cíl podlomit důvěru ve volební proces, BIS nemá poznatky, že by je někdo koordinoval,“ stojí ve zprávě.
Dominantní roli hráli podle dokumentu spíše než externě koordinované kampaně domácí šiřitelé hoaxů. Dezinformace podle výroční zprávy šířili i někteří kandidáti. Domácí dezinformátoři podle BIS v souvislosti s volbami opakovaně recyklovali fámy, lži a manipulace, které mezi sebou sdílely zejména uzavřené komunity.
Celkově byla loni podle BIS dezinformační scéna vzájemně propojená, ale decentralizovaná, přičemž hoaxy šířila převážně uvnitř komunity. Dezinformátoři cílili na osoby ve zhoršené životní situaci a nespokojené frustrované jedince. Jednou z hlavních motivací přitom byla vidina zisku v podobě příspěvků od publika. Někteří dezinformátoři finanční profit měli, konstatuje BIS.
Fámy dezinformátoři šířili zejména po Facebooku, prostřednictvím řetězových e-mailů a dezinformačních webů. K radikálnější komunikaci využívala část antisystémového spektra sociální síť Telegram.
Mezi tématy převládala ta spojená s epidemií covidu-19, očkováním a protiepidemickými opatřeními. Někteří kandidáti šířili dezinformace i v rámci své volební kampaně, po jejich volebním neúspěchu se proticovidová scéna podle BIS propojila a začala své aktivity koordinovat. Anti-covid hnutí podle zprávy tak poskytlo prostor pro šíření radikálních a extremistických tezí do společnosti.
Informace BIS označil premiér Fiala za cenné
Sídlo kontrarozvědky navštívil v pondělí také premiér Petr Fiala (ODS). Po návštěvě označil na tiskové konferenci informace od BIS za cenné. Koudelka předsedovi vlády poděkoval, podobné vystoupení po návštěvě BIS naposledy zorganizoval tehdejší prezident Václav Havel před 24 lety, podotkl.
Vláda se podle Fialy blíží k tomu, aby zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost. V programovém prohlášení slíbila, že post nadresortního poradce zřídí do konce roku 2022, aby koordinoval boj proti hybridním hrozbám či dezinformacím. Fiala to označil za klíčové z hlediska provázanosti všech složek bezpečnosti státu. „Rozpracovány jsou nyní dvě varianty, obě mají své výhody, dovedu si představit cestu bez legislativní úpravy,“ řekl.
Fiala ocenil možnost BIS navštívit a mluvit s vedením kontrarozvědky. „Pokládám za důležité, že jsem měl možnost podívat se do budovy a hovořit s týmem pana ředitele Koudelky,“ řekl. Kabinet si je podle něj vědom důležitosti činnosti BIS a Fiala je přesvědčen, že například kvůli válce na Ukrajině je práce tajných služeb ještě důležitější.
„Vážíme si toho, je to pro nás vysoké ocenění,“ reagoval Koudelka. Ocenil aktuální spolupráci tajných služeb. Zřízení poradce pro národní bezpečnost považuje za důležité z toho důvodu, aby vláda dostala ke každému problému komplexní názory od všech tajných služeb, tedy BIS, ale také Vojenského zpravodajství a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).