Soud nemůže přezkoumat, natožpak zrušit prezidentskou milost. Upozornil na to Nejvyšší správní soud, když zdůvodňoval, proč odmítl žalobu proti milosti, kterou prezident Miloš Zeman udělil pravomocně odsouzenému šéfovi lánské lesní správy Miloši Balákovi.
Prezidentská milost je ústavní akt, nemůžeme ji přezkoumat, odmítl Nejvyšší správní soud žalobu ohledně osvobození Baláka
Senát Nejvyššího správního soudu vedený Zdeňkem Kühnem upozornil, že pravomoc udělit milost svěřuje prezidentu republiky ústava a neomezuje ani nereguluje ji žádný jiný zákon. Znamená to, že prezident není při udělování milosti správním orgánem, a tedy jeho rozhodnutí nemůže přezkoumat správní soud.
„Prezident není vázán žádnými podmínkami, při jejichž splnění lze milost udělit, jeho úvaha je v tomto směru právně neomezená. Ani ten, komu má být milost udělena, nemusí splňovat žádné předpoklady,“ upozornil NSS.
Podle rozsudku vystupuje hlava státu při udílení milosti jako ústavní orgán a milost je ústavním aktem. „Správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat,“ rozhodl NSS. Totéž platí i o hromadných amnestiích, což vyplývá i z usnesení Ústavního soudu, který v roce 2013 odmítl návrh na zrušení amnestie prezidenta Václava Klause.
Miloš Balák byl odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Měl také zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul.
Podle prezidenta se Balák neobohatil, soudy obvinil ze zaujatosti
Milost zdůvodnil prezident tím, že se Balák podle něj neobohatil a že je podle něj bezúhonným a pracovitým zaměstnancem. Podle prezidenta zřejmě nebyla pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje – tedy v organizaci spadající pod prezidentskou kancelář. Zemanovo rozhodnutí kritizovali vládní i opoziční politici, ale také například Unie státních zástupců.
Zeman před svým prvním zvolením do prezidentského úřadu v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Muž z Prahy, který se kvůli milosti pro Baláka obrátil se správní žalobou původně na Městský soud v Praze, poukazoval právě na to, že Zeman nedodržel svůj příslib. Muž v tom spatřoval narušení svého legitimního očekávání.
Městský soud se žalobou odmítl zabývat, protože muž nebyl oprávněn ji podat. Udělení milosti totiž nijak nezasáhlo do jeho veřejných subjektivních práv. Skutečnost, že je pisatel žaloby morálně pohoršen a nemůže prezidenta chovat v úctě, podle městského soudu nijak nezasahuje do jeho právní sféry.
Podle Nejvyššího správního soudu dospěl městský soud ke správnému závěru, že se muž nemohl bránit proti prezidentské milosti udělené Balákovi. Zároveň doplnil, že proti milosti prezidenta republiky by nebylo možné se bránit ve správním soudnictví ani v žádném jiném případě, a to právě proto, že nejde o rozhodnutí správního, ale ústavního orgánu.
