Loni zemřelo v Česku téměř 140 tisíc lidí, nejvíce od konce druhé světové války, informoval v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Díky migraci se však zvýšil počet obyvatel o 21 900 na 10,5 milionu. Lidí, kteří se přistěhovali, bylo o padesát tisíc více než vystěhovalých.
„Příčinou populačního růstu během roku 2021 bylo pouze kladné saldo zahraničního stěhování, když počet přistěhovalých převýšil počet vystěhovalých o padesát tisíc,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Nejvíc z nich pocházelo z Ukrajiny, a to 28 400. Bez migrantů by Česko vymíralo.
Přirozený úbytek obyvatel byl loni nejhlubší od roku 1918. Zemřelo 139 900 lidí. Oproti roku 2020, tedy prvnímu roku epidemie koronaviru, je to o 10 600 více. Nejvíce úmrtí bylo podle statistiků loni v březnu a lednu a s ohledem na věkové kategorie nejvíce lidí zemřelo ve skupině 75 až 79 let. Opět klesla naděje na dožití, při narození v roce 2021 se podle předběžných výsledků snížila na 74,1 let u mužů a 80,5 let u žen. „Za uplynulé dva roky s pandemií covidu-19 tak klesla již o 2,2, respektive 1,6 roku,“ doplnili statistici.
Zemřelých bylo o 28 100 víc než narozených. Loni se narodilo 111 800 dětí, meziročně o šestnáct set více, a to díky vyššímu počtu druhorozených dětí. Prvorozených a dětí třetího či vyššího pořadí bylo proti roku 2020 méně. Plodnost žen byla nejvyšší za třicet let, podle předběžných výsledků činí 1,83 dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku od 15 do 49 let.
Za loňským úbytkem obyvatel je také zpřesnění jejich počtu díky sčítání lidu. Při něm se započítávají lidé, kteří v Česku žijí, ne nahlášení jako obvykle. Rozdíl v číslech z jednotlivých let objasnili statistici. Česko tak mělo loni zhruba 10,5 milionu obyvatel. Předloni, kdy se využily registry, to bylo 10,7 milionu.
„V demografické statistice se stává to, že při vystěhování se část obyvatel, občanů Česka i cizinců, neodhlašuje. Díky tomu je stále vedeme v počtu obyvatel v mezidobí mezi dvěma sčítáními. Sčítání tak o tyto 'mrtvé duše' početní stav očistí,“ vysvětluje Štyglerová.
Situace v regionech
Nejlidnatějším krajem je nadále ten Středočeský, loni v něm přibylo 14 236 obyvatel. Na konci prosince v regionu žilo 1 386 299 lidí. Následuje Praha, kde žilo na konci loňského roku přes 1,27 milionu obyvatel, což je téměř o 16 tisíc víc než na jeho začátku. Narozených bylo víc než zemřelých, přírůstek obyvatel nicméně způsobilo především stěhování.
Třetí je Jihomoravský kraj, kde se zvýšil počet obyvatel o 3352 a na konci roku zde předběžně žilo 1 184 345 lidí. Počet obyvatel kraje se zvyšuje nepřetržitě od roku 2003.
Naopak Moravskoslezskému kraji loni ubylo 5451 obyvatel, nejvíce v Česku. Úbytek byl ale o 2254 nižší než v roce 2020. Hlavním důvodem loňského úbytku byla vysoká úmrtnost. V kraji i v důsledku koronavirové pandemie zemřelo 17 325 lidí, což bylo o 5347 více, než se narodilo. O více než sto obyvatel kraj přišel i kvůli migraci.
