Podoba výuky na středních školách v Česku se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti dosud moc nezměnila. Problémem je také struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje víc na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to řekl na setkání s novináři k prezentaci výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.
„Podoba výuky na středních školách je velmi ustrnulá, je velmi zakonzervovaná,“ uvedl Zatloukal. Školní inspekce má podle něj výtky také k základním školám, ale ve většině z nich se výuka postupně modernizuje víc než na gymnáziích a středních odborných školách, řekl.
Při hodnocení vyučovacích metod ve vybraných předmětech podle něj inspektoři zjistili, že nejsou na dostatečné úrovni ani na gymnáziích. Například v angličtině tam výuka umožňuje rozvoj komunikačních dovedností v 85 procentech případů. V ostatních předmětech a typech škol se dovednosti žáků rozvíjejí ještě méně.
Potíž je podle Zatloukala také oborová struktura středních škol. „My máme nastaven náš vzdělávací systém velmi neefektivně. Velmi nákladně připravujeme absolventy na profese, které ale oni nebudou ve svém důsledku vykonávat,“ podotkl.
Řada absolventů podle něj končí mimo obor. „Máme obory, kde i víc jak padesát procent absolventů po třech letech je úplně v jiném oboru, ani ne příbuzném,“ uvedl. To se podle inspekce týká třeba nematuritního oboru osobní a provozní služby či maturitních oborů gastronomie nebo právo. Podle Zatloukala to vytváří další náklady na rekvalifikace a může to být příčinou nedostatku pracovníků v některých specializacích na trhu práce.
Rozdíl oproti zbytku Evropy
Nastavení středoškolské struktury vzdělávání v Česku se podle Zatloukala velmi liší od většiny zemí v Evropě. „Je zde 34 procent žáků na gymnáziích a lyceích, tedy ve všeobecném vzdělávání, a 66 procent v odborném vzdělávání. Takový podíl všeobecného a odborného vzdělávání nikde v Evropě není, tam to mají přesně naopak,“ vysvětlil. „Jediným srovnatelným vzdělávacím systémem s námi je Rakousko,“ dodal.
Právě struktura oborů podle něj ovlivňuje fungování výuky. „Už to, že máme 280 rámcových vzdělávacích programů, je velmi komplikující a znesnadňující pro budoucí uplatnění žáků na trhu,“ řekl. Úzké specializace studia totiž podle něj omezují možnosti absolventů přizpůsobit se trhu práce.
V některých regionech odchází podle Zatloukala až 16 procent žáků ze středních škol předčasně. Špatná je v tomto ohledu hlavně situace v severozápadních a severovýchodních regionech Česka nebo na Vysočině. Vzhledem k tomu, že se tito lidé pak často stávají příjemci podpory od státu, zvyšuje to další ekonomické náklady, upozornil Zatloukal.
Ve strukturálně postižených regionech podle něj podíly předčasně odcházejících ze škol navíc dál komplikují už tak složitou situaci, která tam je, uzavřel.
