Zástupci opozice ve sněmovně nejsou spokojení s návrhem pětikoalice na rozdělení vedoucích funkcí v poslaneckých výborech. Není tak možné plnit kontrolní úlohu vůči vládě, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Poslanec SPD Jan Hrnčíř k tomu řekl, že jeho hnutí to neumožňuje dostatečně plnit volební program.
Hnutí ANO není spokojeno s výbory, které dostalo nabídnuté. Konkrétně se jedná o šest výborů – mandátový a imunitní (už ho vede Helena Válková), ústavně právní, branný, školský, volební a správní. Rozhodovat o výborech, kterých má být celkově – stejně jako v minulém volebním období – osmnáct, se bude v pátek.
Pětikoalice má vést všech devět výborů, které se považují za silné (viz grafika níže). Organizační výbor pak spadá pod předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09).
Karel Havlíček (ANO) řekl, že návrh pětikoalice není spravedlivý ani fér. „Není to o pozicích. Je to o tom, že Poslanecká sněmovna má plnit mimo jiné kontrolní úlohu vůči vládě.“
Očekával by tedy, že ANO dostane nabídku na vedení vždy v jednom ze silných výborů. Tedy v rozpočtovém, nebo hospodářského výboru, sociálním/zdravotním, zemědělském/pro životní prostředí. „Je to pojistka, když vždy jeden z těchto výborů vede opozice.“ Podle něho tak bude chybět kontrolní aspekt. V minulosti bylo podle něj rozdělení výborů férovější.
Jan Hrnčíř (SPD) uvedl, že pětikoalice se s jeho hnutím o rozdělení křesel prakticky nebavila. Navržené vedení výborů kontrolního a petičního nepovažuje za adekvátní. V nich se těžko prosazuje program SPD. Jeho hnutí by chtělo vést bezpečnostní, nebo hospodářský, nebo rozpočtový výbor.
Čerstvě zvolený místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) na slova Havlíčka reagoval s tím, že v minulosti patřilo vedení rozpočtového (KSČM) a hospodářského výboru (SPD) „nepravé“ opozici, protože podle něj podporovala vládnutí ANO a ČSSD.
Havlíček také řekl, že jeho kandidatura do vedení sněmovny – ke které nakonec nebyl sněmovnou připuštěn – stála za to. „Sdělili jsme naším voličům, že nebudeme z boje utíkat. Jediná škoda je, že souboj neproběhnul.“
Dodal, že ANO má právní rozbory, které říkaly, že je možné, aby se duelu zůčastnil. K nezvolení Radka Vondráčka (ANO) do funkce místopředsedy sněmovny Havlíček řekl, že klub ANO o tom bude v dalších dnech diskutovat a dohodne se na další taktice. Uvedl, že je více variant, ale odmítl je blíže specifikovat.
Skopeček oponoval, že volební komise měla jasné stanovisko legislativního odboru sněmovny, že je zde neslučitelnost funkcí u ministra Havlíčka s vedením dolní komory. A tak o tom rozhodla v hlasování i sněmovna. Pokud by Havlíček podal demisi na ministerské funce, tak by proti tomu nešlo nic namítat, doplnil.
Hrnčíř obhajoval neúspěšnou kandidaturu předsedy hnutí SPD Tomia Okamury na místopředsedu sněmovny. „Volby byly tajné a nikdy se nedá říci, jak to dopadne. Tedy zda je souboj předem prohraný a předvídat náladu poslanců,“ uvedl.
Považuje za trapné, že když pětikoalice hovoří o poměrném zastoupení ve vedení sněmovny, nezvolí zástupce klubu se 20 poslanci. Zatímco zástupkyni Pirátů se čtyřmi poslanci ano.
Skopeček obhajoval zvolení Olgy Richterové tím, že je součástí klubu, který tvoří Piráti s hnutím STAN a na tuto koalici připadají dvě místa ve vedení sněmovny. A je na nich, jak si je mezi sebou rozdělí, dodal.
Havlíček k tomu uvedl, že ideologizování se mu nelíbí a když byl někdo zvolen do sněmovny, měl by mít stejné možnosti jako kdokoliv jiný. Zástupkyně Pirátů, kteří mají čtyři poslance, Olga Richterová místopředsedkyní zvolena byla, zatímco zástupce klubu SPD se 20 poslanci zvolen nebyl. Podle Havlíčka – bez ohledu na sympatie či nesympatie, jestli s ním souhlasí, nebo ne – měl být zvolený Tomio Okamura, protože tak rozhodli voličí.
