Plaga chce po Vojtěchovi jasná pravidla pro zavření škol. Spory se vedou také o ošetřovné

Co s dětmi, které zůstaly doma, a jak to bude s ošetřovným. Tím vším se musejí zabývat rodiče žáků, jejichž školy zůstaly kvůli karanténě pedagogů zavřené. Přestože děti nemá kdo učit, hygienici tato zařízení oficiálně neuzavřeli. Ministr školství Robert Plaga (ANO) proto žádá, aby resort zdravotnictví vydal přesné pokyny.

Na Základní škole profesora Švejcara v Praze 12 školní rok v úterý vůbec nezačal. Není tam totiž nikdo, kdo by žáky učil či alespoň pohlídal, protože pedagogický sbor je v karanténě. Ředitel školy Ondřej Lněnička přesto rozhodnutí o uzavření školy od hygieniků nedostal. „V tuhle chvíli se nacházíme někde v mezistupni, kdy je škola stále otevřená, ačkoliv nemáme žádné pedagogy,“ popisuje ředitel.

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová tvrdí, že není důvod školu zavřít. Učitelé se totiž nepotkali s dětmi, jsou izolováni a nehrozí tak šíření nákazy. „Ve škole není nikdo, kdo by onemocnění přenášel, takže hygienická stanice nemůže v souladu s dikcí zákona uzavírat školu,“ konstatuje.

Čtrnáct zasažených škol nás možná zaskočilo, říká Vojtěch

Podle ministra školství by ale hygienici o zavření rozhodnout měli. Chce proto po ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), aby vydal jasné pokyny. „Není možné, aby hygieny v těchto případech postupovaly alibisticky a přenášely zodpovědnost na ředitele škol,“ má jasno Plaga.

„Musíme najít společné řešení a zpřesnit pravidla, která jsou nastavena manuálem, ale u zavírání škol se zdá, že to není úplně zřejmé. Možná nás zaskočilo, že už dnes máme zasažených 14 škol. Musíme na to reagovat a pravidla sjednotit. Pracujeme na tom společně s epidemiology a do pátku bychom to chtěli mít vydiskutováno tak, aby pravidla byla jasná,“ konstatoval pro ČT Vojtěch.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je potřeba metodiku sjednotit, protože každý má na problém jiný názor.

Nahrávám video

Otazník nad ošetřovným

Někteří rodiče se podle školských odborářů na pedagogy i zřizovatele zlobí, protože musí zůstat doma s dětmi a nemají nárok na ošetřovné. Potíž je podle odborů i s výukou na dálku, kterou chtějí uzavřené školy poskytovat. Pokud totiž hygienici sami o uzavření školy nerozhodnou, neplatí ustanovení zákona, že se žáci musí distančního vzdělávání účastnit.

Někteří rodiče pak podle zástupkyně odborů v Praze Evy Dvořáčkové nadávají učitelům, že chtějí po dětech, aby se učily, když mají ředitelské volno. „Pokud by byla škola krajskou hygienickou stanicí uzavřena, tento problém by nenastal,“ napsal šéf odborů František Dobšík v dopise ministru Plagovi.

Počet škol, které nefungují, přitom pomalu roste. Kvůli nákaze mezi pedagogy zůstaly zavřené třeba ZŠ profesora Švejcara v Praze 12, ZŠ waldorfská v Jinonicích nebo Fakultní základní škola v Praze 13. Všechny tři počítají předběžně se začátkem školního roku v pondělí 14. září.

„Musí se chránit děti, samozřejmě i učitelé. Na druhou stranu ta práce, hlídání, finance, už tak děti hodně zameškaly,“ komentuje situaci matka jednoho z žáků ZŠ U Červených domků v Hodoníně.

Do řešení problému by se podle Dvořáčkové měla zapojit i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Odborářka podotkla, že bez ošetřovného musí být nyní s dětmi doma stovky rodičů a později by se podle ní mohl problém týkat mnohem více lidí. „O uzavření škol, pokud má vzniknout nárok na ošetřovné, rozhoduje hygiena,“ reaguje ministryně.

Ošetřovné se nyní dává z nemocenského pojištění ve výši 60 procent základu výdělku devět dnů na děti do deseti let. Aktuální návrh ministerstva práce počítá s tím, že by se vyplácelo po celou dobu případného uzavření tříd či škol. Podpora by měla být na školáky do 13 let. Podle Dvořáčkové to ale Maláčová měla řešit dřív. „To je všechno už pozdě, když některé školy máme zavřené,“ uzavírá Dvořáčková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více.
před 14 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...