V Česku začal nový školní rok, kvůli koronavirové nákaze ho doprovázejí hygienická opatření. V podzimních a jarních měsících budou omezení nezbytná, řekl při zahájení v Masarykově základní škole v Újezdu nad Lesy ministr školství Robert Plaga (ANO). Školství je podle něj na „covidový rok“ tentokrát víc připraveno, kritizuje ale práci krajských hygienických stanic a chce o ní mluvit s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO).
Podle seznamu Pedagogické komory bylo v pondělí večer v karanténě 20 mateřských, základních a středních škol a gymnázií z celkových zhruba 12 tisíc. Největší počet zavřených škol - čtyři - má Středočeský kraj, tři jsou zavřené na Zlínsku a v Praze.
„Škol, které jsou zavřeny z rozhodnutí krajských hygienických stanic, je v tuto chvíli nad deset,“ řekl Plaga. V dalších školách podle něj o posunutí začátku školního roku rozhodli ředitelé. „Není to ohniskově. Spíše to jsou nahodilé výskyty po celé republice,“ dodal ministr.
Do prvních tříd v úterý nastoupilo 108 tisíc dětí a celkem do škol zamířilo na 1,4 milionu školáků a školaček. Vrátili se do tříd téměř po půl roce. Kvůli koronavirové nákaze musely být školy od 11. března zavřené, do konce školního roku provoz plně neobnovily a žáci se učili dálkově.
Plaga věří, že je školství na „covidový školní rok“ víc připraveno. Omezení ve školách kvůli koronaviru budou ale na podzim a na jaře nezbytná, řekl ministr. Zmínil nošení roušek. Vyzval děti k ohleduplnosti a odpovědnosti.
Spor o plošné roušky
Nošení roušek zatím povinné není, a to ani v Praze. Ta minulý týden získala na semaforu podle rizikovosti oranžovou barvu. V tomto stupni by se roušky nosit měly, hygienici to ale nenařídili. Rozhodnout musí ředitelé a ředitelky škol.
„Z mého pohledu by bylo jednodušší, kdyby pravidla byla ještě víc předvídatelná. Pro oranžový stupeň by bylo přehlednější, kdyby automaticky pražská hygienická stanice rozhodla o plošném nošení roušek,“ míní Plaga. Podotkl ale, že hlavní město je nyní na semaforu na přechodu mezi zelenou a oranžovou.
Situace se tak lišila i v hranicích jednotlivých městských obvodů. Třeba v Praze 4 zahájila většina škol výuku bez roušek – v několika si je naopak všichni nasadit museli a Základní škola profesora Švejcara zůstala na poslední chvíli úplně zavřená; 55 zaměstnanců je totiž v karanténě.
„Pro ředitele škol i rodiče by bylo mnohem snazší, kdyby bylo jasné pravidlo – to znamená, že když se na semaforu rozsvítí oranžová, zavádíme roušky – a kdyby rozhodování leželo na bedrech někoho jiného,“ soudí předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová.
Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové je nicméně v současné situaci režim bez roušek lepší cesta, zejména pokud se jedná o základní školy, protože záleží na správném používání roušek (nesmí zvlhnout, dítěti by jich tak bylo třeba zajistit i vícero na den). Vedle toho Hülleová upozorňuje, že „některým kontaktům dětí ve škole nebo mimoškolních prostorách se stejně nevyhneme“.
Plaga chce jednat s Vojtěchem
A právě roušky a role krajských hygienických stanic, které jejich nošení doporučují, ale rozhodnutí nechávají na ředitelích, ministra Plagu dráždí nejvíce. „Opakovaně jsem řekl, že by bylo pro učitele, rodiče a ředitele mnohem jednodušší, kdyby bylo preventivně ve školách ve společných prostorách zavedeno,“ sdělil v Událostech, komentářích.
„Od začátku jsem varoval před tím, aby na ředitele škol bylo přenášeno rozhodování. A když už bude, důvodně očekávám od krajských hygienických stanic, že ředitelům budou k ruce a budou jim pomáhat, že jejich rozhodování bude konzistentní a předvídatelné. Případy, které mám nasbírány, o tom nehovoří,“ dodává Plaga.
Ze strany krajských hygienický stanic podle něj dochází k nežádoucím excesům, argument, že by děti s rouškami špatně manipulovaly, považuje za lichý a proti logice bránění nákaze. Jednat chce proto ve středu ráno s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem.
Podle manuálu
Školy dostaly dva týdny před začátkem školního roku manuály se seznamem kroků. Podle situace pak ředitelky a ředitelé vybrali opatření, která se v jejich budově zavedla. Na dálkovou výuku třída přejde, pokud v ní bude kvůli omezením či karanténě chybět víc než polovina školáků.
Podle Plagy je logické, že se covid-19 žákům a učitelům nevyhne a karantény ve školách budou. Neměly by být ale rozsáhlé a dlouhé. „Pevně věřím, že to školy zvládnou a že ty maximálně čtrnáctidenní výpadky jednotlivých tříd nebo stupňů dokážou v průběhu školního roku dohnat,“ uvedl ministr. S doučením loňské látky by měli v září ve školách pomoci studenti pedagogických fakult.
Podle Plagy se kvůli případné výuce na dálku posílí vybavení škol, které se neobejdou ale ani bez zajištění počítačového servisu. Ministr míní, že jarní distanční učení pomohlo zvýšit prestiž učitelského povolání. „Rodiče si sáhli na povolání pedagoga a zvýšení prestiže se podařilo,“ věří ministr. Někteří rodiče si ale také stěžovali na malou aktivitu učitelů a na to, že museli své potomky vyučovat sami. Podle nedávného průzkumu kvůli tomu pociťovalo přetížení 28 procent rodičů.
Šéfka sdružení dětských praktiků Ilona Hülleová dodává, že „nemocné děti mající příznaky respiračních onemocnění by měly zůstat deset dnů a po deseti dnech by mohly jít do školy bez toho, aby bylo nutné potvrzení praktických dětských lékařů“.
Dítě s všedními respiračními potížemi (rýma, kašel) nedoporučuje hned vést do ordinace, protože hrozí infekční kontakt s nemocnějšími pacienty v čekárně; za rozumnější považuje telefonické konzultace rodičů. Současně upozorňuje, že by bylo žádoucí, aby „paragrafová“ možnost uvolnění ze zaměstnání kvůli ošetřování člena rodiny (OČR) odpovídala desetidenní karanténě, a nebyla pouze devítidenní.
