Začátek školního roku ovlivní koronavirová opatření. Některé školy nasadí roušky, jiné nikoli

Nahrávám video

Začátek nového školního roku doprovodí letos přísnější hygienická pravidla proti šíření koronaviru. Roušky ve školách nejsou povinné, ale mohou si je vyžádat ředitelé. Šestnáct škol už také oznámilo, že se 1. září kvůli karanténě neotevřou a výuka začne na dálku.

Zavřené zůstanou například dvě základní školy ve Zlínském kraji kvůli covidu-19 mezi zaměstnanci. Podle médií neotevře ani sportovní gymnázium v Kladně, základní škola v Pečkách na Kolínsku či ZŠ Husova v Jičíně, kde je v karanténě šest pedagogů.

Kvůli koronavirové nákaze vláda nařídila uzavřít 11. března všechny školy. Do konce minulého školního roku provoz už plně neobnovily a docházka byla omezená. V plném počtu tak školáci do tříd zamíří skoro po šesti měsících. Ministerstvo školství vydalo před dvěma týdny manuál, jak by vzdělávací instituce měly v novém školním roce postupovat. Cílem je omezit šíření nákazy, aby se školy nemusely zavírat.

Směrem k manuálu se objevila kritika. Vymezil se proti němu například náměstek libereckého primátora Ivan Langr (SLK). Podle něj jsou pokyny nepřehledné a přenáší odpovědnost na ředitele. Upozorňuje například na to, že ředitelé mají rozhodovat o tom, jestli žáci navštíví třeba divadlo. Dle Langra je to nešťastné, protože divadla běžně fungují, a nevidí proto důvod omezovat jejich návštěvy pro žáky škol.

„My jsme nedoporučili nic navíc oproti manuálu. Je na ředitelích, aby se pokynů drželi a doporučení přijali po svém. Pravdou je, že se trochu bojím, že pokud ministerstvo napíše ‚neporučujeme', většina ředitelů to bude brát jako závazný pokyn,“ komentuje Langr.

Některé základní školy tak nově zakážou rodičům vstup do budovy nebo pustí do učeben rodiče prvňáčků pouze s rouškou. Podle manuálu by měla být k dispozici dezinfekce, častěji se má větrat a uklízet. Ředitelé by se měli snažit omezit potkávání žáků z různých tříd.

Třeba na základní škole ve Starém Městě na Frýdecko-Místecku roušky děti ani pedagogové mít nebudou. Žáci ale budou muset omezit pohyb na chodbách a v jídelně se střídat po jednotlivých ročnících.

„Stoly se budou dezinfikovat vlastně před a po každém jídle a pedagogičtí zaměstnanci budou pomáhat s tím, že budou dětem dávat příbory, saláty a tak dále, a v tomhle případě budou muset mít jednorázové rukavice a roušky,“ uvedla pro ČT ředitelka školy Barbora Mazurová. Omezit tu také chtějí pohyb dětí na chodbách a zmenšit skupiny žáků v družinách.

Pražští prvňáčci dostanou roušky, plošně povinné ale ve školách nebudou

Opatření se budou zavádět podle takzvaného semaforu rizika nákazy. Na něm se Praha minulý týden podle epidemiologů dostala do oranžové barvy, při níž by se měly roušky nosit. Hygienici to nenařídili, podle nich je rozhodnutí na ředitelích škol.

Šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý uvedl, že školy v hlavním městě informace k nošení roušek nedostaly. Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) po jednání magistrátu s hygieniky hlavního města avizoval, že hlavní město plošně roušky ve školách nezavede. Je podle něj na zvážení každé školy, aby podle lokální situace rozhodla o případném nasazení roušek. Každý prvňáček podle Hlubučka dostane látkovou roušku.

Například v pražské škole Květnového vítězství bude 1. září bez roušek, ve škole v Křesomyslově ulici však budou povinné. Třeťáci Matyáš s Dannym se to dozvěděli v pondělí. Oběma vadí, že se jim s rouškou zamlžují brýle.

„Já jsem se to dozvěděla dneska, z mailu, takže vlastně nemám ani dost roušek, až odjedete, půjdu roušky šít nebo shánět nějaký pytlíky,“ postěžovala si matka obou chlapců. Matyáš i Danny jsou ale rádi, že jim škola po skoro půlroce začne. 

„Nechali jsme rozhodnutí na ředitelích škol, zda ve škole podle stavebně-technických podmínek, podle počtu vyučujících, podle počtu kolektivů, podle zdravotního stavu dětí roušky používat, či nikoliv,“ konstatovala šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová s vysvětlením, že při výuce by se musely roušky často měnit a žák s učitelem na sebe potřebují vidět.

„Nepředpokládám, že se situace v dalších 14 dnech změní. Počítáme s tím, že ve školách se onemocnění vyskytne,“ řekla dále Jágrová. Hygienici podle ní právě proto chtějí, aby ve školách fungovaly homogenní skupiny, aby bylo snadné identifikovat kontakty nemocných. „Nepočítáme s tím, že bychom zavírali školy, pavilony. Vždy se to bude týkat konkrétního kolektivu, kde se onemocnění vyskytne, a vždy to bude záležet na místních podmínkách,“ avizovala dále hygienička.

Počty nakažených nyní rostou i v okresech Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno-město, které jsou podle semaforu zelené. Školy v těchto okresech by měly omezit vstup cizím lidem a schůzky s rodiči by se měly konat on-line. K přechodu na distanční výuku by mohl vést červený stupeň pohotovosti. Na dálku se budou učit i děti ze tříd, kde kvůli výskytu nákazy bude víc než polovina školáků v karanténě. Dálková výuka bude na rozdíl od jara povinná.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Jaro způsobí velké rozdíly ve znalostech, soustřeďte se na jazyky a matematiku, radí ministerstvo

Do lavic by mělo v úterý usednout 108 tisíc prvňáčků, celkem by do základních a středních škol mělo přijít 1,4 milionu žáků. Kvůli demografickému vývoji jich je proti loňsku asi o 18 tisíc méně.

V základních školách by se podle ministerstva mělo vzdělávat asi 961 tisíc dětí, tedy přibližně o osm tisíc více než loni. Do denní formy oborů vzdělávání středního, s výučním listem nebo s maturitou má nastoupit kolem 408 tisíc žáků, meziročně zhruba o deset tisíc víc.

Odborníci upozorňují, že po několikaměsíční dálkové výuce vznikly ve znalostech a dovednostech dětí velké rozdíly. Učitelé by tomu měli přizpůsobit výuku. Podle ministerstva by se měli zaměřit hlavně na základní látku a předměty, jako jsou čeština, matematika a cizí jazyky.

Podzimní prázdniny připadnou na čtvrtek 29. října a pátek 30. října. První pololetí skončí ve čtvrtek 28. ledna 2021, poslední školní den bude ve středu 30. června 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 18 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.