Tým fyziků z přírodovědecké fakulty zkoumá možnosti úpravy nanovláken za pomoci plazmatu. Nanovlákna se při výrobě filtrů nanášejí na podkladovou tkaninu. Kvůli zlepšení mechanických vlastností a lepšímu přilnutí se musí ještě laminovat. Právě tento krok chtějí vědci obejít. Na ověření možnosti získali od agentury 760 tisíc korun.
„Rádi bychom zjistili, zda můžeme tento technologický krok nahradit procesem, při němž podkladovou tkaninu i samotná nanovlákna ošetříme plazmatem, které je generováno za atmosférického tlaku,“ uvedl řešitel projektu David Pavliňák.
V laboratoři už mají postup vyzkoušený, ale chtějí zjistit, zda je po technické i ekonomické stránce využitelný i pro průmyslovou výrobu a zda si filtry ošetřené plazmatem udrží své vlastnosti s plynutím času a v běžném prostředí.
Antropologové pak testují spolu s kolegy z ČVUT v Praze nový model prototypu ochranného respirátoru pro děti a mladistvé. Chtějí také vytvořit metodiku, která lidem pomůže s výběrem správné velikosti a tvaru masky. Na projekt, který potrvá dva měsíce, získali 130 tisíc korun z Technologické agentury ČR.
„Máme k dispozici rozsáhlou databázi trojrozměrných scanů obličejů a aktuálně díky ní testujeme jak virtuální, tak fyzický prototyp masky pro děti od čtyř do 18 let. Cílem obou našich týmů je především stanovit věkovou hranici, kdy už mohou i mladiství nosit ochranné pomůcky určené pro dospělé,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Petra Urbanová.
Zároveň chtějí brněnští výzkumníci vyvinout jednoduchý postup pro volbu správné velikosti a tvaru. „Obvykle je k tomu potřeba změřit na obličeji jeden až dva standardní rozměry. My bychom rádi vytvořili algoritmus, který s pomocí fotografie z mobilního telefonu snadno a rychle doporučí vhodnou velikost a typ masky,“ doplnila Urbanová.
