Davis získala 115 hlasů z 210, pro Berga hlasovalo 141 z 211 delegátů. Podle spolupředsednické dvojice musí být parlamentní volby v roce 2021 o klimatické krizi.
„Zelení vstupují do úplně nové éry, lidé mohou zapomenout na vše, co o nich vědí,“ uvedl podnikatel a zastupitel Vsetína Berg. „Naším cílem je, aby volby v roce 2021 byly o nejdůležitějším tématu současnosti, tedy o klimatické krizi,“ dodal.
Zastoupení jen v Senátu
Rozhodující práva budou mít oba spolupředsedové. „To je podstata spolupředsednictví,“ řekla po zvolení Davis, dosavadní první místopředsedkyně a starostka Mníšku pod Brdy. Zelení se vydali tímto směrem kvůli rovnováze názorů. „Když jste na něco dva, tak toho zvládnete dvojnásobek,“ dodala nová spolupředsedkyně s tím, že za stranu rozhoduje předsednictvo, volbou se jen rozdělila výkonná moc mezi dva lidi.
Spolupředsednictví znají už dlouho například němečtí Zelení, podobně jako belgičtí či švédští. V českých stanovách schválil spolupředsednictví loňský sněm strany.
Podpora Zelených se podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby pohybuje kolem dvou procent. Zastoupení mají Zelení nyní pouze v Senátu, jejich vládní angažmá skončilo před deseti lety.
Do boje o vedení strany se zapojila také aktivistka Anna Gümplová, ta získala od delegátů 95 hlasů. Mezi muži to byli dosavadní předseda Petr Štěpánek, který skončil se 13 hlasy a litvínovský zastupitel a sociální pracovník Petr Globočník, pro nějž hlasovalo 57 delegátů.
Ve sněmovních volbách v říjnu 2017 Zelení získali 1,46 procenta hlasů, nedosáhli tak ani na státní příspěvek. Vedení strany pak po rezignaci Matěje Stropnického převzal Štěpánek. Do sněmovny a následně i do vlády se Zelení dostali pod vedením Martina Bursíka v roce 2006. Provází je pověst strany s vnitřními spory. V Ústí si připomenou 30 let od vzniku Strany zelených v Česku.