Ztížit uzavírání obchodů po telefonu chce ministerstvo spravedlnosti. Změnou občanského zákoníku plánuje zakročit proti nekalým prodejcům zboží, takzvaným „šmejdům“. Novela počítá s tím, že pokud podnikatel kontaktuje spotřebitele telefonicky, musí poté ještě svou nabídku doručit v textové podobě. Smlouva by byla uzavřená až v momentě, kdy by spotřebitel odeslal stejnou formou svůj souhlas.
Plány představila ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) na čtvrteční sněmovní konferenci Šmejdi a jejich byznys. Telefonický způsob uzavírání smluv se v praxi podle Benešové velmi často zneužívá, a to hlavně vůči seniorům. Počet takovýchto případů navíc roste.
„Byla bych proto ráda, kdyby vláda změnu zákona předložila sněmovně do konce roku,“ uvedla. V debatě se s dalšími řečníky shodla na tom, že obzvláště zranitelnou skupinou ze strany nekalých obchodníků jsou právě lidé v důchodovém věku.
Jako další nástroj proti nekalým prodejcům vidí ministryně možnost podávání hromadných žalob, kterou nyní připravuje její úřad. Nástrojem může podle ní být i rušení neaktivních obchodních společností. Umožnit to má rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která je nyní v dolní komoře před závěrečným schvalováním. Rušení firem může zabránit tomu, aby tyto společnosti sloužily jako bílí koně pro nekalý byznys.
Šmejdi využívají zranitelnosti osamělých lidí
Ředitel a zakladatel organizace Život 90 Jan Lorman vidí důvod, proč se terčem šmejdů stávají hlavně starší lidé, například v tom, že senioři jsou víc osamělí. Mají málo mezilidských vztahů, ztrácejí smysl života. „Umírají kamarádi, umírají blízcí, zůstáváme sami,“ popsal. Jsou také submisivní a méně asertivní. Často se také nechtějí přiznat k tomu, že se stali obětí podvodu.
Činnost „šmejdů“ se z různých prodejních předváděcích akcí rozšířila například do energetiky. Ředitel Odboru sporných a schvalovacích řízení Energetického regulačního úřadu Miroslav Rottner řekl, že na jeho úřad se ročně obrací kolem třinácti až patnácti tisíc lidí, přičemž zhruba desetina až pětina tak činí kvůli problémům s nekalými obchodníky.
Rottner poznamenal, že většina spotřebitelů se v této oblasti neorientuje. Jediná šance v současném legislativním stavu je podle něj obezřetnost. Člověk by neměl podepisovat nic, když si není stoprocentně jistý, co podepisuje, dodal.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že jeho úřad chystá novelu energetického zákona, kde bude nový druh podnikání nazvaný zprostředkovatelská činnosti v energetice. Licence bude udělovat Energetický regulační úřad a zákon stanoví přesné podmínky. Ministerstvo chystá i další změny, například úpravu možností odstoupení od smlouvy.
Havlíček také řekl, že Česká obchodní inspekce uložila v roce 2018 klasickým šmejdům, jak je nazval, patnáct pokut za celkem 4,7 milionu korun. Ale ještě v roce 2014 to bylo 260 pokut za celkem 29 milionů. „Ten tlak zabírá a určitý efekt to má,“ věří.
