Policisté obvinili dva muže kvůli umístění urážlivých nápisů o Romech u památníku v Letech na Písecku. Mohli se tím dopustit trestného činu popírání a schvalování genocidy, za což jim hrozí až tři roky vězení, řekla ČT mluvčí písecké policie Kamila Čuřínová Ingrišová. Oba proti obvinění podali stížnost, o které bude rozhodovat státní zástupce.
Policie obvinila dva muže kvůli urážlivým cedulím u památníku v Letech
Jeden obviněný muž se podle mluvčí narodil v roce 1996, druhý v roce 1983. Oba jsou podle policie členy širšího hnutí, a písečtí kriminalisté proto při vyšetřování spolupracovali s policisty z celostátních útvarů.
„Vyšetřovatel vydal koncem minulého týdne usnesení o zahájení trestního stíhání dvou mladých mužů pro trestné činy popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy,“ řekla mluvčí policie Kamila Čuřínová Ingrišová.
Na případ v červnu upozornil web Romea.cz. Na cedulích rozmístěných v areálu památníku se kolem 20. května objevil nápis „Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky“. K akci se hlásí web „politicko-filozofického hnutí První republika“.
„Tímto PROJEKTEM chceme poukázat na absurditu, kdy se tu vkládá půl miliardy korun do NEČESKÉHO ETNIKA, které s největší pravděpodobností za celou svou existenci u nás, (1918–2018), tolik peněz ani neodvedlo do státního rozpočtu!“ stojí na webu.
Policisté zpočátku případ vyšetřovali pro podezření z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Na základě několika odborných vyjádření od historiků a institucí ale případ překvalifikovali a muže podezírají z popírání genocidy.
Nejde o první událost podobného charakteru, koncem února někdo k pomníku romského holocaustu položil prasečí hlavu.
Na místě vepřína má vzniknout památník romského holocaustu
V lokalitě bývalého tábora stojí areál vepřína, který vláda letos za 450 milionů korun odkoupila od firmy Agpi. Místo něj má vzniknout památník romského holocaustu. Vepřín převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury a podle původních plánů měl být už letos demolován.
Celá proměna areálu se ale opozdí. Vláda totiž až v září uvolnila 111 milionů na archeologický průzkum a demolici, která se proto uskuteční až příští rok. Stavba památníku by tak pravděpodobně měla začít až v roce 2021.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
Romský koncentrační tábor v Letech