Třídenní karenční doba, během níž lidé nemají nárok na náhradu výdělku, skončí k 1. červenci 2019. Při jednání koaličních špiček se na tom shodli zástupci vládního ANO a sociální demokracie. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se ANO zaručilo, že pro změnu zvednou v dolní komoře ruku i jeho poslanci.
„Proplácení prvních tří dnů nemocenské spustíme od 1. července 2019, tedy v původním termínu. Na schůzce s premiérem Babišem jsem se domluvila, že příslušná novela zákoníku práce půjde příští týden do dalšího čtení a pan Faltýnek zajistí, aby poslanci ANO hlasovali v souladu s programovým prohlášením vlády. Jsem ráda, že jsme zažehnali rodící se koaliční spor,“ uvedla Maláčová.
Náhrada bude podle dohody ve výši šedesáti procent denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což činí zhruba 3,5 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých týdnech spojoval zrušení karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Ministryně Maláčová však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat od roku 2020. Podle místopředsedkyně poslanců ČSSD Kateřiny Valachové, jež o nalezené dohodě informovala, systém začne „nabíhat od roku 2019“.
Lidový dům varoval před porušením koaliční smlouvy
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví.
Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu začátkem září postavilo ve sněmovním hospodářském výboru. Maláčová před týdnem řekla, že pokud ANO nepodpoří konec karence od 1. července 2019, jednalo by se o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO.
Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Podle Maláčové nese za zpoždění odpovědnost její předchůdkyně Němcová, protože se za ní na systému nepracovalo.
