Česku se rýsuje vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. Jestli však menšinový kabinet vznikne, ovlivní také vnitrostranické referendum mezi sociálními demokraty, jehož výsledek má být znám v polovině června.
Pokud by se ČSSD v referendu rozhodla na vládě se nakonec nepodílet a plánovaná spolupráce ztroskotala, přikláněl by se největší podíl lidí k tomu, aby se konaly předčasné volby. V průzkumu tuto možnost volilo 29 procent lidí.
Variantu, že by vznikla vláda, na níž by se vedle hnutí ANO a komunistů podílela SPD, podpořilo v průzkumu 14 procent lidí. Větší podíl by jako nejpřijatelnější řešení viděla spíš sestavení vlády ANO s jinými stranami, které by se neúčastnil Andrej Babiš, kterého řada stran dlouhodobě označuje jako za překážku kvůli trestnímu stíhání.
Cestu úřednické vlády by při negativním postoji ČSSD volila desetina lidí. Sedm procent by pak hledalo řešení v jiné možnosti, například menšinové vlády. Pro žádnou možnost se nedokázalo rozhodnout patnáct procent.
Muži by se častěji vyslovili pro předčasné volby, zatímco mezi ženami je vyšší podíl těch, které se nedokázaly pro řešení rozhodnout.
Lidé s nižším vzděláním se pak častěji vyslovili pro variantu vlády hnutí ANO společně s KSČM a SPD, lidé s maturitou by hledali řešení ve vládě bez Andreje Babiše a lidé s vyšším vzděláním se častěji klonili k úřednické vládě nebo předčasným volbám.
Druhý pokus pro Babiše?
Ve středu prezident Miloše Zeman už jmenoval Andreje Babiše podruhé premiérem, ačkoli ještě není znám výsledek referenda. Zeman přitom prohlásil, že Babiš dostane druhý pokus, i když by ČSSD v referendu účast ve vládě odmítla. Průzkum v květnu zjišťoval, jestli lidé považují takový postup za správný.
Se jmenováním Babiše podruhé premiérem vyjádřilo souhlas 40 procent Čechů. Za tři měsíce od posledního dotazování, ve kterém s pověřením souhlasilo 56 procent, tak došlo ke snížení podílu těch, kteří druhý pokus schvalují.
Zatím však stále v Česku působí vláda bez důvěry. Výzkum tak po třech měsících opět zjišťoval, jak dlouho je pro lidi přijatelné, aby vládl kabinet bez důvěry. Oproti únoru vzrostla tolerance k délce vlády bez důvěry. Za změnou pravděpodobně stojí právě aktuální zkušenost s vládnutím vlády bez důvěry. Dvacet tři procent by si tedy dokázalo představit vládu v délce nanejvýš půl roku, desetina pak nanejvýš rok a pětina pak dokonce vládu bez důvěry delší než jeden rok.
