Ano s ANO? V ČSSD začalo referendum, zda vstoupit do vlády

Bude Česku tři a čtvrt roku vládnout koalice ANO a ČSSD podepřená hlasy komunistů v Poslanecké sněmovně? Téměř jasno bude o této otázce v polovině června, kdy ČSSD vyhlásí výsledky vnitrostranického referenda o koalici. To začalo v pondělí, když první delegáti hlasovali v pražských Dejvicích nebo v Bohumíně. Přestože předseda strany Jan Hamáček stále objíždí regiony, aby své spolustraníky přesvědčil, že mají koalici s ANO říct ano, není vůbec jasné, jak sociální demokraté nakonec rozhodnou.

Video Události
video

Události: Výsledky referenda budou známé v půlce června

O vstupu do vlády budou moci hlasovat všichni členové ČSSD, kteří do strany vstoupili nejméně 30 dní před začátkem referenda. Jde o 17 683 lidí. Referendum bude probíhat až do 14. června, tedy tři a půl týdne. Straníci nicméně nebudou moci hlasovat kdykoli, nýbrž vždy na schůzích místních organizací, kterých je přes tisíc. Mezi prvními se sejdou sociální demokraté v Semilech a Liberci, v pondělí večer se hlasuje i v Praze 6 nebo v Bohumíně.

Hlasování v rámci schůzí stranických buněk by mělo také zaručit poměrně nízké náklady, které strana vyčíslila zhruba na sto tisíc korun. „Zahrnují tisk hlasovacích lístků a obálky,“ shrnul mluvčí Lidového domu Petr Vurbs.

„Souhlasíte s tím, aby ČSSD vstoupila do menšinové vlády s hnutím ANO 2011 za podmínek uvedených v dokumentech Principy koaliční spolupráce ANO 2011 a ČSSD a Programové prohlášení vlády České republiky?“

Otázka v referendu ČSSD

Kvůli kontrole se hlasovací lístky, které jsou opatřeny bezpečnostními prvky proti kopírování, budou sčítat dvakrát. Nejprve je sečtou přímo na místě, odkud výsledek elektronicky odejde do stranického ústředí. Zároveň tam odejdou i hlasovací lístky, které potom v Lidovém domě ještě jednou přepočítají. Aby byl výsledek platný, musí se referenda zúčastnit alespoň čtvrtina straníků.

Místopředseda ČSSD Martin Netolický řekl Českému rozhlasu, že v případě účasti pod 25 procent by stranické vedení vzalo výsledek referenda jako doporučení. „Rozhodoval by ústřední výkonný výbor,“ upřesnil.

Jak se sociální demokraté rozhodli, bude zřejmé den po skončení referenda. Místní organizace dostaly pokyn, aby dílčí výsledky po sečtení nezveřejňovaly, aby neovlivnily další průběh hlasování. Jaké bude konečné rozhodnutí, zatím nelze soudit. Předseda ČSSD Jan Hamáček, který kvůli hlasování objíždí regiony, zdaleka neslyší jednohlasnou podporu.

Výhrady vůči Babišovi i pocit, že je opozice vhodnější

Kritici ostřelují dohodu s ANO, o které se bude hlasovat, hned z několika pozic. Na západě Čech se Jan Hamáček při své nedělní návštěvě dozvěděl, že zdejší straníci zkrátka považují vzhledem ke kondici strany za vhodné jít do opozice.

„Nejrozumnější je jít do opozice a z opozičních lavic si vytvořit pro následující volební období – ne toto, ale následující – základ pro úspěch ve volbách,“ shrnul postoj své organizace místopředseda krajského výkonného výboru v Plzeňském kraji Zdeněk Honz.

„Sociální demokracie ve volbách neuspěla a já jsem přesvědčen, že jediný způsob, jak se k nám mohou naši voliči vrátit, je, že je přesvědčíme. Přesvědčíme je tím, že jsme schopni pro ně něco udělat, a to něco může udělat daleko lépe ve vládě.“

Jan Hamáček

předseda ČSSD

V Ústeckém kraji pak zase mají podle regionálního předsedy Miroslava Andrta výhrady k Andreji Babišovi – nejen kvůli jeho problémům s policií. „Trestně stíhaná osoba je pro nás problém. Po svých členech chceme dokládat čistá lustrační osvědčení, klademe na ně vysoké nároky,“ poznamenal Andrt. Kriticky se k dohodě s ANO staví i sociální demokraté na jižní Moravě i v Moravskoslezském kraji, nejednoznačná je situace v Pardubickém a Olomouckém kraji.

Výhrady vůči vládě s ANO zazněly také od sociálnědemokratických senátorů. I jim vadí zejména možná spolupráce s Babišem. „Naše zkušenosti s Andrejem Babišem v bývalé vládě jsou velmi špatné. Vždy prosazoval jenom svoj zájmy, celou dobu pracoval na tom, aby sociální demokracii co nejvíce poškodil,“ shrnul postoj senátního klubu předseda horní komory Milan Štěch.

Podle místopředsedy ČSSD Jaroslava Foldyny panuje nespokojenost i s nominanty sociální demokracie na ministerské posty. Strana chce dojednaných pět vládních křesel obsadit Janem Hamáčkem (vnitro), Petrem Krčálem (práce a sociální věci), Antonínem Staňkem (kultura), Miroslavem Pochem (zahraničí) a nestraníkem Miroslavem Tomanem (zemědělství).

Jan Hamáček však při svých cestách po regionech slyšel i podporu. Například v sobotu podpořila vládní ambice ČSSD jeho domovská středočeská organizace, pro vstup do vlády je i pražská, jihočeská či liberecká ČSSD, spíše nakloněni jsou vstupu do vlády straníci také v Karlovarském, Královéhradeckém, Zlínském kraji a na Vysočině.

„Považujeme dohodu za výbornou, za skvělou. Myslíme si, že je skvělá pro sociální demokracii, obsahuje velké množství našich sociálnědemokratických témat,“ zdůraznil předseda středočeských sociálních demokratů Robin Povšík.

Své řeknou komunisté i prezident

Kromě ČSSD ale bude záležet také na komunistické straně, jejíž hlasy bude případná menšinová koalice ANO a sociální demokracie potřebovat při hlasování o důvěře. KSČM konečné slovo ještě neřekla, učiní tak až poté, co ČSSD vyhlásí výsledek svého referenda.

Své navíc hodlají k ministerským nominacím sociální demokracie říct i Andrej Babiš a především prezident Miloš Zeman. Hlava státu již dala najevo, že má výhrady vůči nominaci Miroslava Pocheho do funkce ministra zahraničních věcí.

Babiš jako předpokládaný předseda případné koaliční vlády si potom chce s možnými ministry promluvit. Zemanovy výhrady k Miroslavu Pochemu ale nebere na lehkou váhu. „Je to záležitost sociální demorkacie. Ale aby tam byla shoda s panem prezidentem, je z hlediska zahraniční politiky důležité,“ podotkl.

ČSSD si pomáhala referendem i v minulosti

Sociální demokracie neuspořádala vnitrostranické hlasování poprvé. Vnitřním referendem rozhodovala již v roce 2014 o změně stanov, šlo tehdy o korespondenční hlasování. Tehdy ještě měla strana kolem 22 tisíc členů, hlasovala asi polovina z nich a změny stanov podpořili. Mimo jiné šlo o způsob schvalování kandidátek nebo alespoň o čtyřicetiprocentní zastoupení žen mezi kandidáty.

Hlasování, které však bylo otevřené veřejnosti, vyhlásila ČSSD také v roce 2002, kdy se rozhodovala, koho z titulu zdaleka nejsilnější vládní partaje vyšle do prezidentského klání v roce následujícím. Hlasovalo tehdy 27 tisíc lidí, z nich necelá polovina podpořila kandidaturu Miloše Zemana. Ačkoli však primárky vyhrál, zvolen nebyl a prezidentem se tehdy stal Václav Klaus.