ANO schválilo koaliční smlouvu, ČSSD o vládě rozhodne v polovině června

Nahrávám video

Celostátní výbor i poslanci ANO jednomyslně schválili návrh koaliční smlouvy s ČSSD a programového prohlášení jejich vlády, která by se opírala o podporu KSČM. Sociální demokraté o přijetí dokumentů rozhodnou v referendu, které proběhne od 21. května do 14. června, výsledky budou 15. června. Na rozdíl od ANO není v ČSSD podpora společné vlády jednoznačná. V případě, že by sociální demokracie v referendu vstup do vlády neschválila, připustil šéf hnutí ANO Andrej Babiš jednání o předčasných volbách.

Předseda ANO Andrej Babiš už před jednáním vedení řekl, že dohodu považuje za přijatelný kompromis. Po schůzi řekl, že doufá, že ČSSD v referendu dohodu schválí. Podle něj je pro sociální demokraty výhodná a ANO udělalo mnoho kompromisů.

Pokud by ČSSD v referendu vstup do vlády neschválila, připustil šéf hnutí ANO Babiš jednání o předčasných volbách. Ty by se podle něj mohly konat příští rok v květnu spolu s volbami do Evropského parlamentu. Ještě před měsícem přitom v případě krachu jednání s ČSSD připouštěl menšinovou vládu hnutí ANO tolerovanou SPD a komunisty. 

Vládní koalice ANO a ČSSD by měla ve dvousetčlenné sněmovně 93 poslanců, k většině by jí měly pomoci hlasy 15 poslanců KSČM. Podle Babiše to ale neznamená, že by se KSČM podílela na vládě. Pouze umožní její vznik výměnou za splnění programových podmínek, které jsou podle něj blízké i sociálním demokratům

Babiš ale zároveň přiznal, že dohoda s komunisty ještě není hotová. V nynějším návrhu mu vadí požadavek KSČM na to, aby mohla ovlivňovat nominace do vedení státních firem. Komunisté se budou průběhem vyjednávání o toleranci vlády zaobírat v sobotu.

ČSSD prosadila pravidlo o demisi, výměnu členů SPD ne

Podle koaliční smlouvy by ANO mělo mít deset členů vlády, ČSSD pět. V zásadních otázkách by se nemohly strany navzájem přehlasovat. Koaliční smlouva obsahuje i ustanovení, že v případě demise všech ministrů ČSSD musí podat demisi i premiér a s ním celá vláda.

V případě prvoinstančního odsouzení člena vlády koaliční smlouva zanikne, pokud dotyčný z kabinetu sám neodejde v „přiměřené době“. Ustanovení prosadila do dokumentu ČSSD kvůli Andreji Babišovi, který je trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo.

Sociálním demokratům se naopak nepodařilo do koaliční smlouvy prosadit odvolání členů hnutí SPD ze sněmovních funkcí, což někteří členové ČSSD považovali za potřebnou pojistku proti tomu, aby ANO svého koaličního partnera ve sněmovně nemohlo přehlasovat právě s hlasy SPD.

ANO však požadavek odmítlo. Babiš řekl, že nevidí souvislost mezi ustavením Poslanecké sněmovny a vládou.

ČSSD před referendem představí své kandidáty na ministry

Vnitrostranické referendum ČSSD o vládě s ANO, již bude tolerovat KSČM, proběhne od 21. května do 14. června, výsledky budou 15. června. V pátek večer o tom rozhodlo předsednictvo strany. Vedení chce straníkům vysvětlovat důvody, proč na koalici s ANO přistoupilo.

ČSSD podle předsedy strany Jana Hamáčka ještě před referendem představí své kandidáty na ministry. Jejich jména zveřejní po příštím jednání předsednictva strany.

Předsednictvo ČSSD nebude podle Hamáčka dávat doporučení, jak hlasovat, předseda strany se ale chystá poslat straníkům dopis, ve kterém oznámí svůj osobní názor. Hamáček dohodu s ANO považuje za slušný kompromis a maximum možného.

Hodně se ustoupilo, myslím, že to je opravdu velice krvavý kompromis pro sociální demokracii, ale rozhodnutí je na členech ČSSD.
Roman Onderka
místopředseda ČSSD

Část ČSSD ovšem vládu s ANO odmítá. Proti je senátorský klub, někteří hejtmani i bývalí čelní představitelé strany Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec, kteří s hnutím ANO zasedali v minulé vládě.

Sociální demokraté v krajích jsou podle ankety ČTK v názorech na případný vstup ČSSD do vlády s ANO vesměs rozděleni. Části vadí předseda ANO Andrej Babiš jako trestně stíhaný premiér, dalším vadí to, že by se menšinový kabinet ANO a ČSSD opíral o KSČM.

Zastánci vládního angažmá ČSSD zase říkají, že strana prosadí své návrhy spíše z vládní úrovně než z opozice. Varují také před případným vládním angažmá hnutí SPD Tomia Okamury.

Podle dosavadních informací by měla ČSSD ve vládě získat pět křesel. Jsou to ministerstva vnitra, zahraničí, kultury, práce a sociálních věcí a zemědělství. Spekulovalo se také o tom, že by ČSSD vyměnila ministerstvo zemědělství za ministerstvo obrany. 

  • ministerstvo vnitra – Lubomír Metnar
  • ministerstvo práce a sociálních věcí – Jaroslava Němcová
  • ministerstvo zemědělství – Jiří Milek
  • ministerstvo zahraničí – Martin Stropnický
  • ministerstvo kultury – Ilja Šmíd

Ostatní strany koalici kritizují

Nefungující levicová řešení a populistické fráze vidí v programovém prohlášení, které sestavily hnutí ANO a ČSSD, předseda ODS Petr Fiala. Menšinová vláda, která se bude muset spolehnout na podporu KSČM, označil za polokomunistickou. Díle uvedl, že důležité není pouze to, co programové prohlášení obsahuje, ale i to, co v něm není.

„Premiér (Andrej) Babiš by měl proto veřejnosti jasně říci, za jakých personálních podmínek bude součástí vlády KSČM,“ uvedl předseda občanských demokratů. Odkázal tak na spekulace ohledně požadavků KSČM na zastoupení politiků ve vedení státních firem.

Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ČSSD při vyjednáváním ustoupila, kde mohla. „Sociálním demokratům při vidině zisku ministerských křesel v možné vládě změkla kolena a přestal jim vadit trestně stíhaný premiér nebo podíl komunistů na vládě,“ prohlásila.

Také předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek kritizoval, že se vláda má opírat o hlasy KSČM. „Tady rozhodně nejde o to, co chce udělat budoucí kabinet pro svou zemi. Ale co je schopno hnutí ANO, a teď vlastně i ČSSD, udělat pro to, aby se zase dostali k moci. Smutné,“ napsal na Twitteru.

Dohodu ANO a ČSSD kritizují i Starostové. „Programové prohlášení? Papír snese všechno. Podstatné je jinde. Trestně stíhaný premiér Babiš s komunistickou minulostí přivádí poprvé od roku 1989 k moci komunisty a slibuje jim podporu pro jejich návrhy zákonů. Nová doba, ale líp teda fakt není,“ napsal na Twitter 1. místopředseda STAN Vít Rakušan.

Podle Pirátů má programové prohlášení řadu nedostatků. „Jedním z hlavních je nedostatečný popis důchodové reformy, žonglování s odhadovanou délkou výstavby dálnic nebo nekoncepční rozšiřování pravomocí Celní správy,“ uvedli Piráti v tiskové zprávě.

Předseda SPD Tomio Okamura koalici odmítá kvůli účasti sociální demokracie. „Nebudeme podporovat vládu, kde bude zprofanovaná ČSSD, protože taková vláda nemá naši důvěru,“ prohlásil Okamura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 21 mminutami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 10 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 10 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 17 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.