Soudkyně, která projednává žalobu porodní asistentky Ivany Königsmarkové na stát, trvá na svém názoru, že požadavek na pětimilionovou náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání je promlčený. Právník Königsmarkové v úterý marně argumentoval rozsudkem v obdobné žalobě bývalého ministra dopravy Víta Bárty, kterému daly soudy ohledně jiného počítání promlčecí doby za pravdu.
Prezidentka Unie porodních asistentek Königsmarková čelila obvinění z ublížení na zdraví při domácím porodu, po němž v roce 2009 zemřelo dítě. Obžaloba tvrdila, že se asistentka dostatečně neinformovala o předchozích porodech rodičky a že poté přehlížela problémy, jež matka měla, a neposlala ji do nemocnice. Když se dítě začalo dusit, neprovedla podle obžaloby řádnou resuscitaci.
Soudy Königsmarkovou nejprve pravomocně potrestaly dvouletou podmínkou a pětiletým zákazem činnosti, navíc měla zaplatit 2,7 milionu korun zdravotní pojišťovně. Po zásahu ústavních soudců však byla před třemi lety zproštěna viny. Kauza definitivně skončila v prosinci 2014, kdy Nejvyšší soud zamítl dovolání nejvyššího státního zástupce proti osvobození. Nyní se žena domáhá celkem 6,5 milionu korun – pěti milionů za nemajetkovou újmu a zbytku za ušlý zisk.
Rozhodnutí o promlčení už soud jednou zrušil
O tom, že pětimilionový nárok je promlčený, rozhodla soudkyně Šárka Henzlová z Obvodního soudu pro Prahu 2 už před rokem. Königsmarková se ale odvolala a pražský městský soud jí v létě vyhověl. Rozhodnutí zrušil s tím, že se má soudkyně promlčením a počátkem jeho lhůty znovu zabývat a také posoudit soulad námitky promlčení s dobrými mravy.
„Soud nadále setrvává na svém stanovisku, že nemajetková újma je promlčena,“ prohlásila Henzlová. Advokát Königsmarkové Richard Hořejší reagoval tak, že ve věci „mediálně profláknutého Víta Bárty, která je v zásadě identická“, soudy rozhodly ohledně promlčení opačně, a to pravomocně. „Samozřejmě pokud nějaký vyšší soud řekne, že je to špatně, budeme se náhradou nemajetkové újmy zabývat,“ odpověděla mu soudkyně. Poté jednání odročila na konec listopadu k přednesu závěrečných návrhů.
V případech Königsmarkové i exministra Bárty jde o to, zda šestiměsíční promlčecí doba k uplatnění nároku na nemajetkovou újmu běžela, nebo neběžela po dobu, kdy po jejich pravomocném osvobození rozhodoval Nejvyšší soud o dovolání podaném nejvyšším státním zástupcem v neprospěch obžalovaných.
V Bártově sporu se státem rozhodli soudci tak, že lhůta neběžela a že tedy Bárta podal svou žádost včas. Podle pražského městského soudu totiž nelze začátek promlčecí lhůty vztahovat už k datu, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, ale právě až k okamžiku rozhodnutí Nejvyššího soudu. Exministr Bárta tak má dál šanci získat od státu požadovaných 20 milionů zadostiučinění za stíhání v údajné korupční kauze.
