Vrchní soud v Praze měl k odůvodnění odposlechů vážné výhrady a rozsudek zrušil. Nejvyšší soud se ale s jeho názorem neztotožnil. Naopak uvedl, že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných.
Podle Ratha ale Nejvyšší soud podlehl nátlaku ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a prezidenta Miloše Zemana, a podvolil se tak politické objednávce. Je to jemnější forma 50. let, prohlásil s poukazem na tehdejší politické procesy.
Soud s Rathem začne 23. října
Rathovým obhájcům vadí, že Pelikán, který stížnost k NS podal, a poté i sám Nejvyšší soud zasáhli do živé kauzy, v níž dosud nepadl pravomocný rozsudek.
Rozhodnutí vrchního soudu nicméně Nejvyšší soud přímo zrušit nemohl. Kauzou se tak nyní bude zabývat Krajský soud v Praze, kterému případ loni vrchní soud vrátil. První jednání je naplánováno na 23. října.
Ústavní soud nyní řeší dřívější Rathovu stížnost, kterou se domáhá, aby se Zeman zdržel jakýchkoliv přímých či nepřímých zásahů do jeho kauzy. Prezident na počátku roku nejprve řekl, že v případě zadržení podezřelého se sedmi miliony mu přijdou diskuse o vině či nevině nepatřičné. Podruhé veřejně nevyloučil podání kárné žaloby na soudce Martina Zelenku, jenž odsuzující verdikt nad Rathem zrušil.
Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činností manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil loni v říjnu.