Události: České dráhy mění podobu svých nostalgických vlaků
Podstatná část historických vozidel, která se objevují v čele nostalgických – a hlavně v případě dieselových lokomotiv občas i v čele řádných – vlaků, patří Českým drahám. Udržují je však nadšenci, někdy přímo v depech, jindy sdružení ve spolcích pečujících o historické skvosty. Díky tomu zatím byly provozní historické lokomotivy roztroušené po republice a drážní muzeum v Lužné u Rakovníka nabízelo ke zhlédnutí jen menší část. To se nyní mění.
„Toto není muzeum Buštěhradské dráhy, musíme si uvědomit, že místo má ve svém názvu ČD Muzeum,“ avizoval již v květnu v podnikovém časopise ČD nový přednosta Depa historických vozidel v Lužné Miloslav Kothera. V té době začaly z dep napříč republikou odjíždět staré lokomotivy – například Olomouc opustila motorová „Bardotka“ číslo 250 a také unikátní elektrický „Albatros“ 180.001, aby se staly novými luženskými exponáty.
Lidé dosud pečující o desítky let staré stroje, které svého času psaly historii, když postupně nahrazovaly parní lokomotivy v osobní i nákladní dopravě, z toho žádnou radost neměli. „Nedělali jsme ani žádné loučení. Lidí bylo tolik zhnusených, že nebyl, kdo by došel. Když to půjde podobným tempem, tak po konci sezony mohou olomouckou pobočku zavřít,“ sdělil pod podmínkou anonymity jeden ze zaměstnanců ČD.
Vedení drah ale chce přístup k provozování historických vlaků celkově změnit. „České dráhy jsou společnost, která je celostátní, a chceme se prezentovat těmi stroji i v jiných koutech republiky,“ uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Podle manažera produktu s názvem ČD nostalgie Marka Plochého se „vedení ČD rozhodlo, že přistoupí k produktu ČD nostalgie s větší vervou“.
Jedním z projevů nového přístupu k nostalgii je retrorychlík Ostravan. I když jezdí každý den běžný expresní spoj s tímto tradičním jménem, dráhy opakovaně vypravily soupravu historických vozů s historickou lokomotivou. Když jel retro Ostravan poprvé, odvezla ho unikátní motorová lokomotiva „Kyklop“, další jeho jízdy již zajistily elektrické „Bobiny“ z 50. let, které zahajovaly elektrický provoz v Československu.
Má to však háček. Vagony, které na historickém rychlíku jezdí, jsou sice staré a pečlivě restaurované, konstrukčně ale jde o tytéž vozy, které dodnes jezdí v běžném provozu například z Prahy do Děčína nebo z Brna do Olomouce. Konkrétní exempláře jsou sice až o dvacet let mladší, na první pohled ale spočívá jediný rozdíl v barvě koženky na sedadlech.
Když České dráhy vypravily svůj retro Ostravan potřetí a prozatím naposledy, byl téměř prázdný. Historický vlak – s vagony podobným těm z běžných rychlíků – vyjel z Prahy na železniční veletrh do Ostravy v pracovní den krátce před šestou ráno. Na cestě strávil až čtyři hodiny, tedy o celou hodinu více než nejrychlejší běžné vlaky, a jízdné bylo vyšší. Takovou variantu však zvolila jen hrstka cestujících.
Vedení drah je si vědomo toho, že nostalgické vlaky budou jenom těžko ziskové. Vypravení retro Ostravanu vnímá spíše jako příležitost k budování vztahu s novými zákazníky a jako reklamu. Dopravce je přesvědčen, že se zájem o jeho historický vlak zvedne, například již v září, kdy pojede retro Ostravan znovu, a to na Den železnice do Bohumína.
