Vláda vydržela déle než většina kabinetů, koaliční spory ji přesto rozložily předčasně

Nahrávám video

Třináctá vláda v historii samostatné České republiky nejspíše skončí předčasně – stejně jako jedenáct kabinetů před ní. Stále je to ale třetí nejdéle úřadující vláda a může se pochlubit řadou nezanedbatelných odkazů, byť někdy kontroverzních. Zavedla služební zákon, EET, schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU a prosadila zákon o rozpočtové odpovědnosti. Zároveň ale vyměnila sedm ministrů a kvůli osmému se nakonec poroučí celá.

Sobotkovu vládu jmenoval prezident Miloš Zeman na konci ledna 2014. Během tří a čtvrt roku se stala třetím nejdéle vládnoucím kabinetem v historii samostatné České republiky. Jen vláda Miloše Zemana (1998–2002) působila celé volební období a čtyři roky vydržela i první Klausova vláda (1992–1996), která však první půlrok absolvovala ještě za federace.

Nejkratší a nejdelší vlády ČR
Zdroj: ČT24

Pád Sobotkovy vlády se poprvé zdál opravdu možný loni na sklonku jara. Tehdy vyšlo z otevřeného dopisu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana najevo, že policejní vedení chystalo reorganizaci, která se týkala elitních útvarů. Vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš se pak snažil zabránit tomu, aby reorganizaci schválil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Druhý vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek tehdy dokonce hovořil o hrozbě vypovězení koaliční smlouvy. „Řekl (Babiš), že v případě, že to bude podepsáno, tak vypovězení koaliční smlouvy nejen zváží, ale rovnou udělá. A pan premiér mu na to řekl, že v tom případě je to potřeba písemně,“ popsal tehdy Bělobrádek.

Vláda však nakonec vydržela i přesto, že policejní reorganizace proběhla, byť s měsíčním zpožděním oproti původnímu plánu. V kabinetu zůstal i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), jenž přitom hrozil demisí, pokud Chovanec reorganizaci schválí.

Sedm ministrů úřad během fungování kabinetu už opustilo

Z hlediska stability patřila nakonec Sobotkova vláda k průměru. Ze sedmnácti ministrů se měnilo sedm, což je o jednoho méně než v případě zmíněné Zemanovy vlády či druhé Topolánkovy vlády (2007–2009).

Patrně nepřekonatelná zůstává vláda Petra Nečase (2010–2013), kde se měnili lidé v čele dvanácti resortů, v některých případech však navíc opakovaně. Po celou dobu zůstali ve svých původních funkcích jen čtyři ministři a premiér.

V případě Sobotkovy vlády měnilo své ministry nejprve hnutí ANO, které již v roce 2014 nahradilo ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou a ministra dopravy Antonína Prachaře Karlou Šlechtovou resp. Danem Ťokem. Poté zkraje roku 2015 skončila ministryně spravedlnosti Helena Válková, místo které přišel Robert Pelikán.

Další výměny však již byly záležitostí sociálních demokratů. Bohuslav Sobotka nejprve odvolal ministra školství Marcela Chládka a nahradil jej Kateřinou Valachovou, loni se pak ještě zbavil ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (nástupcem Miloslav Ludvík) a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (nástupcem Jan Chvojka). Letos pak ještě odešel Jan Mládek a ministrem se od dubna stal Jiří Havlíček.

Spory ve vládě
Zdroj: ČT24

Leckdo čekal, že osmým odvolaným ministrem bude ministr financí Andrej Babiš. K tomu nedošlo. Poté, co se vládní strany na přelomu roku tvrdě střetly kvůli pozměňovacím návrhům, které ze zákona o střetu zájmů učinily „lex Babiš“, vypukly skandály kolem korunových dluhopisů a dalších Babišových obchodů s Agrofertem. Spory pak bobtnaly déle než čtyři měsíce. 

Server Echo24 napsal o pochybnostech, zda Babiš dluhopisy měl, již 4. ledna. K otázce, zda měl dost peněz, se poté přidalo podezření, zda se nákupem korunových dluhopisů nesnažil vyhnout placení daní a poté například i pochybnosti, jestli měl Babiš dost peněz na nákup Agrofertu samotného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 28 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 6 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 7 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 7 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.