Vláda vydržela déle než většina kabinetů, koaliční spory ji přesto rozložily předčasně

Nahrávám video

Třináctá vláda v historii samostatné České republiky nejspíše skončí předčasně – stejně jako jedenáct kabinetů před ní. Stále je to ale třetí nejdéle úřadující vláda a může se pochlubit řadou nezanedbatelných odkazů, byť někdy kontroverzních. Zavedla služební zákon, EET, schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU a prosadila zákon o rozpočtové odpovědnosti. Zároveň ale vyměnila sedm ministrů a kvůli osmému se nakonec poroučí celá.

Sobotkovu vládu jmenoval prezident Miloš Zeman na konci ledna 2014. Během tří a čtvrt roku se stala třetím nejdéle vládnoucím kabinetem v historii samostatné České republiky. Jen vláda Miloše Zemana (1998–2002) působila celé volební období a čtyři roky vydržela i první Klausova vláda (1992–1996), která však první půlrok absolvovala ještě za federace.

Nejkratší a nejdelší vlády ČR
Zdroj: ČT24

Pád Sobotkovy vlády se poprvé zdál opravdu možný loni na sklonku jara. Tehdy vyšlo z otevřeného dopisu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana najevo, že policejní vedení chystalo reorganizaci, která se týkala elitních útvarů. Vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš se pak snažil zabránit tomu, aby reorganizaci schválil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Druhý vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek tehdy dokonce hovořil o hrozbě vypovězení koaliční smlouvy. „Řekl (Babiš), že v případě, že to bude podepsáno, tak vypovězení koaliční smlouvy nejen zváží, ale rovnou udělá. A pan premiér mu na to řekl, že v tom případě je to potřeba písemně,“ popsal tehdy Bělobrádek.

Vláda však nakonec vydržela i přesto, že policejní reorganizace proběhla, byť s měsíčním zpožděním oproti původnímu plánu. V kabinetu zůstal i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), jenž přitom hrozil demisí, pokud Chovanec reorganizaci schválí.

Sedm ministrů úřad během fungování kabinetu už opustilo

Z hlediska stability patřila nakonec Sobotkova vláda k průměru. Ze sedmnácti ministrů se měnilo sedm, což je o jednoho méně než v případě zmíněné Zemanovy vlády či druhé Topolánkovy vlády (2007–2009).

Patrně nepřekonatelná zůstává vláda Petra Nečase (2010–2013), kde se měnili lidé v čele dvanácti resortů, v některých případech však navíc opakovaně. Po celou dobu zůstali ve svých původních funkcích jen čtyři ministři a premiér.

V případě Sobotkovy vlády měnilo své ministry nejprve hnutí ANO, které již v roce 2014 nahradilo ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou a ministra dopravy Antonína Prachaře Karlou Šlechtovou resp. Danem Ťokem. Poté zkraje roku 2015 skončila ministryně spravedlnosti Helena Válková, místo které přišel Robert Pelikán.

Další výměny však již byly záležitostí sociálních demokratů. Bohuslav Sobotka nejprve odvolal ministra školství Marcela Chládka a nahradil jej Kateřinou Valachovou, loni se pak ještě zbavil ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (nástupcem Miloslav Ludvík) a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (nástupcem Jan Chvojka). Letos pak ještě odešel Jan Mládek a ministrem se od dubna stal Jiří Havlíček.

Spory ve vládě
Zdroj: ČT24

Leckdo čekal, že osmým odvolaným ministrem bude ministr financí Andrej Babiš. K tomu nedošlo. Poté, co se vládní strany na přelomu roku tvrdě střetly kvůli pozměňovacím návrhům, které ze zákona o střetu zájmů učinily „lex Babiš“, vypukly skandály kolem korunových dluhopisů a dalších Babišových obchodů s Agrofertem. Spory pak bobtnaly déle než čtyři měsíce. 

Server Echo24 napsal o pochybnostech, zda Babiš dluhopisy měl, již 4. ledna. K otázce, zda měl dost peněz, se poté přidalo podezření, zda se nákupem korunových dluhopisů nesnažil vyhnout placení daní a poté například i pochybnosti, jestli měl Babiš dost peněz na nákup Agrofertu samotného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 18 mminutami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
před 43 mminutami

ŽivěSněmovna chce řešit mimo jiné růst rodičovského příspěvku

Poslanecká sněmovna by v úterý mohla poslat do závěrečného schvalování vládní návrh na růst rodičovského příspěvku. Před druhým čtením je také například novela s rozšířením trestného činu neplacení výživného a předloha o zrušení zákona, který obsahuje pravidla pro výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Poslanci si na začátku jednání odhlasovali, že v případě potřeby mohou jednat a hlasovat i po úterní 19. a 21. hodině.
14:01Aktualizovánopřed 54 mminutami

Volby by v květnu vyhrálo ANO, Motoristé mimo sněmovnu, uvádí Median

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.
před 59 mminutami

Lidé se od července dostanou k více než 1200 nových léků u praktiků

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.
12:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vražedkyním vůdce kutnohorské sekty snížil odvolací soud výši trestů

Seniorka a zubařka si za vraždu vůdce kutnohorské sekty odpykají dvanáct a devět let vězení. Původní tresty jim v úterý pravomocně snížil pražský vrchní soud, který tak částečně vyhověl odvolání obou žen. Součástí verdiktu je pro lékařku i čtyřletý zákaz předepisování léků s výjimkou těch, které se používají v zubním lékařství. Ženy se hájily tím, že plnily mužovo přání odejít ze světa a že v době činu nebyly kvůli jeho manipulacím příčetné.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
05:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 2 hhodinami

Evropský pohled