Kvůli stejným paragrafům se na soud už dříve obrátil i prezident Miloš Zeman. Je tedy otázkou, jak soudci naloží s poslaneckým návrhem. Zákon říká, že návrh je nepřípustný v případě, že Ústavní soud už v téže věci jedná. Navrhovatelé ovšem mají právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastníci. Zemanův návrh řeší jako soudce zpravodaj Jan Filip.
Podle podání, které podepsalo jedenačtyřicet poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy návrhu jde o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku“.
Výhrady ANO: Zákon postrádá všeobecnost
Poslanci kritizují i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní rys právního předpisu. Rovněž uvedli, že zákon původně měl vést k tomu, aby politici po zvolení zveřejnili svůj majetek. Tuto část normy chtějí zachovat. Soud má podle nich zrušit jen změny provedené ve sněmovně.
Zákon nabyl účinnosti v první polovině února. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
