Odbory daly kvůli mzdám řidičů autobusů ultimátum do 15. března, pak hrozí stávkou

Nahrávám video

Celoplošná stávka řidičů linkových autobusů se zatím odkládá – Odborový svaz dopravy její hrozbu prozatím nahradil ultimátem, které dal vládě, krajům a zaměstnavatelům. O penězích na vyšší platy řidičů budou odbory jednat do 15. března, až poté by vyhlásili stávku.

„Předsednictvo Odborového svazu dopravy je připraveno vést jednání do 15. března, v případě neúspěšných jednání vyhlásí předsednictvo stávku,“ oznámil po téměř čtyřhodinovém jednání za zavřenými dveřmi šéf svazu Luboš Pomajbík.

Kvůli platům šoférů se Pomajbík sejde s předsedkyní Asociace krajů Janou Vildumetzovou (ANO). Zároveň požádal o schůzku premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). 

Pondělní jednání mezi vládou a Asociací krajů nepřineslo podle odborů žádné výsledky. Kraje od vlády nedostaly příslib, že jim stát na navýšení peněz pro šoféry přidá peníze. Odbory proto vyzvaly zaměstnance v dopravě k aktivní účasti ve stávce, pokud ji předsednictvo OSD vyhlásí. Zároveň prodloužily trvání celostátní stávkové pohotovosti.

Nahrávám video

Na mzdy může jít i rezerva na opravy silnic

Další příležitost získat peníze na platy řidičům budou mít kraje příští pondělí při jednání s vládou. Bude se jednat o částce 1,5 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy, která by měla primárně směřovat do oprav krajských silnic. Podle krajů by ale tyto peníze umožnily uvolnit prostředky, které by mohly jít na mzdy šoférům.

Podle Pomajbíka zatím tento návrh zcela smetený ze stolu není, přestože se proti vyplacení takto vysoké sumy z rezerv na předchozím zasedání postavil premiér Sobotka. Podle něj není rozumné už v únoru rozpustit téměř polovinu rezervních peněz. Kraje přitom vyčíslily požadavky dopravních firem na navyšování mezd na 800 milionů korun.

Od začátku letošního roku vláda nařízením zvýšila minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Řidičům by se rovněž měl zvýšit příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 88 Kč a nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za práci v náročném prostředí.

Zvýšení platů se ale podle odborů týká jen šoférů pracujících v nejhůře platících firmách. Řidičů zaměstnaných u dopravců, kde pomocí kolektivního vyjednávání mají dojednané lepší pracovní podmínky, se lednové zvyšování mezd příliš nedotklo, uvedl Pomajbík.

Nejčastěji tak plat od ledna vzrostl z 24 na 28 tisíc hrubého – za zhruba 170 hodin práce a 75 hodin čekání v autobuse. Původní odhad přitom počítal s tím, že mzdy vzrostou o pět až sedm tisíc.

Některým řidičům prý plat naopak klesl

Řidiči nejsou spokojení například ani v Libereckém kraji. Navzdory tomu, že tam kraj dopravcům peníze na mzdy přidal. „Uzavřeli jsme s nimi dodatky ke stávajícím smlouvám. Na základě těchto dodatků jim můžeme poslat 5,7 milionu korun maximální částky pro jednoho dopravce,“ uvádí náměstek hejtmana pro dopravu Marek Pieter (SLK).

Podle odborů řidičům platy nevzrostly o tolik, kolik čekali. A některým z nich prý plat paradoxně dokonce i klesl. „Přidali to, co měli. Ale nejsme spokojení, protože sebrali to, co nemuseli dát,“ říká jeden z řidičů z Jablonce nad Nisou. „Někomu dali míň, někomu dali víc. Nevím, podle jakého metru se to bere,“ dodává další.

„Všechny dopravní společnosti vyplatily mzdy přesně podle nařízení vlády a prováděcí metodiky ministerstva práce a sociálních věcí. Tak jsme učinili i my a bohužel se to občas rozchází s představami řidičů,“ připouští ředitel společnosti Busline Radek Chobot.

Odbory kritizují například to, že ti řidiči, kteří nemají nárok na příplatek za čekání mezi jízdami, si přilepšili nejméně. „Víme, že se to nejvíc dotklo řidičů MHD, protože ti nemají žádné čekačky,“ uvádí předseda jablonecké základní odborové organizace BusLine Jiří Kuchynka. I v Libereckém kraji proto někteří řidiči zvažují, že se k chystané stávce připojí.   

Ústecký kraj zvažuje vlastní podnik

Odbory řidičů linkových autobusů v Ústeckém kraji jsou s přípravou stávky o poznání dál než kolegové jinde. Stávku už vyhlásili na středu 8. března a až večer ohlásili, že do pátku se rozhodnou, jestli počkají na výsledky dalšího vyjednávání. Ústecký kraj se totiž s dopravci stále nedohodl a zvažuje, že by si pro veřejnou dopravu založil vlastní dopravní podnik. 

Dopravci teď Ústeckému kraji poslali, kolik potřebují navíc peněz, aby splnili vládní nařízení o navýšení platů. Částky se liší až pětinásobně, od 1,19 až po 5,10 korun za kilometr. V jednom případě při průměrně odjetých dvou stech kilometrech by si řidiči přilepšili denně o více než tisíc korun.

Podle dopravců záleží i na jízdním řádu. „Vychází to v každé oblasti jinak. Pokud se v oblasti významně čeká, to znamená, že řidiči nocují na nocležnách, tak samozřejmě tam je cena vyšší,“ vysvětluje ředitel BusLine Radek Chobot.

Navýšení požadované dopravci
Zdroj: Ústecký kraj

„Zvážíme dodatky, jestli nebudeme chtít po dopravci toto znovu přepočítat, protože toto podle nás není reálné,“ reagoval náměstka hejtmana pro dopravu Jaroslav Komínek (KSČM). Zastupitelé proto začali zvažovat vlastní dopravní podnik pro případ, že by dopravci vypověděli smlouvy.

Třeba Teplice ale dopravní podnik prodali před deseti lety a hromadnou dopravu si objednávají. Prý je to levnější. „Vlastní dítě stojí vždycky více než cizí. Vlastní organizaci prostě nemůže nechat padnout, u cizí máte daleko větší vyjednávací schopnosti,“ tvrdí primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS).

Ústecký kraj platí ročně dopravcům asi půl miliardy korun. Vypočítal si, že vlastní podnik by ho stál o 50 milionů víc. „Mohl by být problém, pokud by nám stávající dopravci autobusy nechtěli odprodat,“ poznamenal náměstek Komínek. Dopravci se k nápadu kraje vyjadřovat nechtějí, s tím, že jednání stále probíhají a takové plány jsou předčasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 44 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.