Anarchistická organizace Síť revolučních buněk má v posledních dvou letech na svědomí šestnáct žhářských útoků v Česku. V rámci boje proti kapitalismu nejčastěji zapaluje policejní auta, ale zaměřila se také na provozovatele pražské restaurace Řízkárna, který prý neplatí mzdu zaměstnancům. Podle policie stojí i za plánovým útokem na vlak, který se právě projednává před soudem. Podrobnosti zjišťoval pro Reportéry ČT Lukáš Landa.
Řízkárna v plamenech, hořící auta, útok na vlak. Extremisté bojují proti kapitalismu
Provozovatel restaurace Řízkárna Vladimír Krulec má s levicovými extremisty bohaté zkušenosti. Potíže začaly už před dvěma lety a trvají dodnes. Policie zasahuje v jeho podniku i několikrát týdně. Dohromady už zde byla jedenapadesátkrát.
Neznámí útočníci zapálili už několik aut, čtyřicetkrát nahlásili v restauraci bombu a jedenáctkrát jed v jídle. „Od 1. ledna se nám stávalo, že jeden den byl dopoledne nahlášený vložený jed v jídle a odpoledne bomba. Takže naprosto brutální snaha zastavit provoz za každou cenu,“ řekl Reportérům ČT.
Do hledáčku anarchistů se Krulec dostal kvůli sporům o údajně nevyplacené mzdy zaměstnancům. Jedna z bývalých pracovnic Řízkárny, se kterou měl spor o přibližně 12 tisíc korun, měla rodinou vazbu na mosteckou anarchistickou skupinu Mostecká solidární síť. Ta se pak společně s Pražskou solidární sítí rozhodla peníze získat pomocí takzvaných přímých akcí.
Reportéři ČT: Ohněm proti kapitalismu (zdroj: ČT24)
„Jde o akce, které se vyhýbají nějaké reprezentaci ať už ze strany právníka, nebo oficiálních institucí a soustředí se na nenásilnou formu protestu. Zkoušeli jsme třeba telefonickou blokádu, kdy jsme volali do restaurace, snažili se ochromit jejich rozvoz. Obsadili jsme také stoly v Řízkárně, objednali si něco levného k pití a seděli jsme tam asi šest hodin a blokovali provoz,“ popsal formu protestu člen pražské solidární sítě.
Postupně se ukázalo, že spory o výplatu mělo s Krulcem více zaměstnanců, kteří se také zapojili do protestů. „Celkem jsem odpracovala 791 hodin, z toho 563 mi pan Krulec zaplatil a 228 mi dluží. Tím pádem je to momentálně 13 680 korun,“ tvrdí například bývalá pomocná servírka v Řízkárně Alice Vodrážková.
Krulec za práci neplatí, brzy na to doplatí
Majitel restaurace ale odmítá, že by zaměstnancům dlužil: „Platíme za odvedenou práci. Evidujeme docházku a samozřejmě potom podle toho počítáme mzdy.“ Pracovníci měli většinou uzavřené dohody o provedení práce na 300 hodin. Sporné peníze by ale měly být za údajné přesčasy. K soudu se ovšem spor nedostal. Podle advokáta, na kterého se někteří zaměstnanci obrátili, totiž bohužel nejsou schopni doložit, že skutečně pracovali nad rámec dohody.
Žhářský útok na restauraci Řízkárna
Okupování restaurace anarchisty tehdy provázelo skandování: „Krulec za práci neplatí, brzy na to doplatí.“ Nenásilné akce solidárních sítí neměly účinek a po čase se situace skutečně vyostřila. Na začátku roku 2015 začaly žhářské útoky, po kterých před restaurací hořelo několik aut.
„Jedná se o poškozování cizí věci a o obecné ohrožení, protože ve chvíli, kdy na veřejném prostranství, což určitě prostor před restaurací je, hoří několik automobilů, může dojít k újmě na zdraví občanů,“ domnívá se nezávislý advokát Viktor Rossmann. Od takové formy protestu se pražská solidární síť distancovala. Policie případ jakkoliv komentovat odmítla.
Protesty na mosteckém magistrátu
Mostecká solidární síť ale žádné prohlášení neučinila a nikdo z jejích členů nechtěl ani mluvit na kameru. Veřejně však informace o skupině prezentují na internetu. „Agenda Mostecké solidární sítě (MSS) vychází především z anarchistických a marxistických pohledů a v dlouhodobém horizontu se aktivně chceme účastnit veškerých bojů, které si kladou za cíl revoluční překonání kapitalismu,“ říká na videu člen MSS Lukáš Borl.
Levicoví extremisté
Akce v Řízkárně nebyla první, kterou MSS podnikla. Už v minulosti podobnou realizovali například proti úřednici odboru sociálních věcí mosteckého magistrátu. Rozbuškou se stal konflikt dvou malých sourozenců před magistrátem, který se úřednice pokusila urovnat prostřednictvím jejich matky. Mostecké solidární síti se její postup nelíbil a dala to najevo.
„Spravedlnost“ do vlastních rukou
„Chodili v reflexních vestách po magistrátu s transparenty, na kterých bylo jméno naší kolegyně. S transparenty se objevovali i před budovou a rozdávali letáky,“ popsala dění mluvčí magistrátu Alena Sedláčková. Město na základě stížnostní postup úřednice prošetřilo, neshledalo ale žádné pochybení. Extremistům to ale nestačilo. „Postupně se začaly objevovat i plakáty, na kterých bylo nejen její jméno, ale i soukromá adresa,“ dodává Sedláčková. Město nakonec podalo na aktivisty trestní oznámení a jejich akce po čase ustaly.
„Myslím, že tady existuje něco jako braní si spravedlnosti do vlastních rukou, protože oni neuznávají stávající justici jako legitimní. Je potřeba vědět, že jsme skutečně v extrémistické scéně mezi lidmi, kteří mají zjednodušené vidění přítel - nepřítel, a tam skutečně ověřování informací není zas až tak silné,“ zhodnotil činnost skupiny expert na extremismus Miroslav Mareš.
Útoky na vlak skončily u soudu
K násilným útokům se hlásí jiná anarchistická skupina - Síť revolučních buněk. Podle žalobce z Okresního státního zastupitelství Most Václava Richtera se od ledna 2014 přihlásila k celkem 16 žhářským útokům. Vedle Řízkárny jich devět směřovalo proti vozidlům policie. Hořela ale i mýtná brána nebo obchod s kamerovou technikou. Podle Mareše jde o malou skupinku v rámci anarcho-autonomního spektra, která provádí především žhářské útoky proti majetku.
Netajíme se tím, že naším záměrem není kapitalismus reformovat! Hodláme ho totálně zničit a na jeho troskách začít stavět zcela odlišný svět. Revoluční boj, kterého se aktivně účastníme, je vyjádřen destruktivními i tvůrčími vášněmi.
Kdo se za sítí skrývá, není jasné. Policie podezřívá jednu z hlavních postav MSS Lukáše Borla, který byl nejviditelnějším aktérem i v nenásilných protestech proti Řízkárně. Jak se uvádí ve zprávě o extremismu ministerstva vnitra, policie po něm už půl roku marně pátrá v souvislosti s možnou odpovědností za žhářské útoky, vydírání a další trestné činy.
Reakcí především na aktivitu Sítě revolučních buněk byla v dubnu 2015 velká policejní akce Fénix. Policie při ní zatkla 11 lidí, šest jich následně obvinila, ostatní propustila. Policie pomocí nasazených agentů zmonitorovala, jak dva lidé z anarchistického prostředí plánují útok na vlak s vojenskou technikou. K akci nedošlo, policie zasáhla dřív. Případ se začal nedávno projednávat u soudu jako chystaný pokus o teroristický útok.
Na základě dosavadního prokazování ale zatím není jisté, zda obžalovaní v případu vůbec byli součástí Sítě revolučních buněk. „Vlastně se následně ukázalo, že policie nedopadla lidi, kteří zapalují auta. Zatkla nějaké úplně jiné lidi v nějaké jiné kauze a dodnes nevíme, kdo ta auta zapaluje,“ poznamenala redaktorka Deníku referendum Saša Uhlová.
Nevzdáváme se. Přecházíme do protiútoku
Mareš v této souvislosti upozorňuje na riziko, že může v našem prostředí poměrně dlouho fungovat podzemní militantní skupina bez toho, aby byla odhalena. Státní zástupce Václav Richter to obhajuje tím, že jde o závažnou trestnou činnost: „Musíme velmi pečlivě zajišťovat, zjišťovat, získávat a shromažďovat důkazy.“
Síť revolučních buněk nicméně ve videu dala policii jasný vzkaz: „Odstartováním operace Fénix policajti vyhlásili válku anarchistickému hnutí. Mysleli si, že se poděláme a rezignujeme. To je omyl. Nevzdáváme se. Přecházíme do protiútoku.“