Preference koaličních stran klesly, nejvíc v případě hnutí ANO

ČT24

5. 7. 2015‌‌|Zdroj: ČT24

Hnutí ANO se ve volebním modelu podruhé za sebou snížily preference. V červnu ztratilo dva procentní body. V propadu ale není osamocené. Pokles zaznamenaly i zbylé dvě koaliční strany ČSSD a KDU-ČSL. Výraznější nárůst o 1,5 procentního bodu se objevil u KSČM, nepatrný nárůst se dostavil i u dalších opozičních stran TOP 09 a ODS.

Červnový volební model ukazuje, že by hranici pěti procent nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny opět překročilo šest politických stran nebo hnutí.

Na prvním místě volebních preferencí se stále drží hnutí ANO s 27 procenty, zároveň ale pokračuje v poklesu preferencí, které mu za měsíc spadly o dva procentní body. Podílí se na tom zejména skupina lidí ve věku 30–44 let a podnikatelé. Stále se ale ANO drží vysoko nad svým volebním výsledkem z roku 2013. Odpovídá tomu, že jenom zhruba polovina současných podporovatelů volila hnutí ANO v minulých volbách do sněmovny.

"Můžeme se domnívat, že zde může být souvislost s diskusí o elektronických registračních pokladnách," konstatovala v rozhovoru pro Otázky Václava Moravce socioložka z TNS Martina Hájková. "Podíváme-li se na pokles z hlediska ekonomického statusu našich respondentů, tak vidíme, že nejvyšší odklon od ANO je ve skupině podnikatelů, kam spadají i drobní živnostníci, a těch se diskuse o registračních pokladnách týká nejvíc."

Padají i ostatní koaliční strany

Koaliční partneři ČSSD a KDU-ČSL zaznamenali propad o jeden procentní bod. ČSSD by tak volilo 19,5 procenta dotázaných, zůstává druhou nejsilnější stranou. Meziměsíčně posílila mezi svými tradičními voliči. KDU-ČSL mají 5,5 procenta a blíží se k hranici volitelnosti. Nyní by lidovci byli poslední stranou, která by se do sněmovny dostala.

Nejsilnější opoziční stranou ve volebních preferencích zůstává KSČM s 13,5 procenta. Od května komunisté posílili o 1,5 procentního bodu, získali hlavně mezi zaměstnanci a lidmi věkových kategorií 18–29 let a 45–59 let. Přitom mezi tradičními voliči byl zaznamenán spíš pokles. Jinak KSČM stále zaostává za svým skutečným volebním výsledkem. TOP 09 se umístila na čtvrté pozici s preferencemi v podobě deseti procent, ODS zůstává za ní s 8,5 procenta. Obě strany si ale meziměsíčně mírně polepšily o půl procentního bodu.

Vývoj volebních preferencí:

Vývoj volebních preferencí - červen 2015

Zdroj: TNS Aisa

Úsvit nahrazuje nový Okamurův projekt

Pro červnový volební model je charakteristický značný úbytek preferencí hnutí Úsvit pod dvě procenta a naopak nárůst příznivců hnutí Svoboda a přímá demokracie, které založil Tomio Okamura po odchodu z Úsvitu. Ale zatímco Úsvit měl ještě v květnu 2,5 procenta, Okamurovo nové hnutí má v červnovém modelu nižší výsledek v podobě dvou procent. Z mimosněmovních stran si vedou nejlépe Piráti s 3,5 procenta následovaní Zelenými s 2,5 procenta.

_{Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS AISA. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 6. až 26. 6. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 844 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 0,9 až 3 procenta.}

O své současné preferenci strany v případě voleb do Poslanecké sněmovny je pevně rozhodnuto 44 procent voličů, což je nejvíc od loňského února. Necelá čtvrtina voličů je naopak ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení. Čím jsou voliči starší, tím je pravděpodobnější, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní.