Oproti předchozímu měsíci došlo v květnu k několika významnějším změnám ve volebních preferencích: K oslabení hnutí ANO o 2,5 procentního bodu a posílení voličské základny KSČM o dva procentní body a TOP 09 o jeden a půl procentního bodu. Bez ohledu na tyto změny ale zůstává nejsilnějším politickým subjektem ANO následované ČSSD a s větším odstupem pak KSČM, TOP 09 a ODS.
Květnový volební model ukazuje, že by hranici 5 % nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Za uplynulý měsíc došlo k oslabení u Zelených a Úsvitu, u obou shodně o 1 procentní bod. Komunistům přibyla dvě procenta voličů, a to zejména mezi lidmi se základním vzděláním. Druhou stranou, která zaznamenala růst, je TOP 09, jejíž preference se zvýšily o 1,5 procentního bodu a která posílila hlavně u věkové skupiny 30–44 let.
Mírný úbytek, způsobený zejména poklesem podpory u mladých lidí do 29 let, zaznamenalo i dlouhodobě nejsilnější hnutí ANO. Preference hnutí ANO tak spadly na úroveň z března 2015. Ze srovnání aktuálního volebního modelu s chováním ve volbách do sněmovny v roce 2013 vyplývá, že v minulých volbách volila toto hnutí zhruba polovina jeho současných podporovatelů. V prvních měsících po volbách pak strana získala přízeň další části voličů, jejichž struktura se od té doby zásadním způsobem neproměňuje: Asi čtvrtinu z nich tvoří minulí voliči jiných stran, čtvrtina se voleb nezúčastnila. Voliči hnutí ANO tak jsou ve svých názorech oproti voličům tradičnějších stran poměrně nejednotní.
Na pravicové straně spektra je situace ODS i přes nepatrné změny poměrně vyrovnaná, TOP 09 ale zaznamenala mírný nárůst preferencí, čímž se téměř dostala na preference, jichž dosahovala v době svého dlouhodobého maxima z počátku tohoto roku. Hnutí Úsvit je v současné sněmovně nejslabším politickým subjektem a i nadále pokračuje významný pokles jeho preferencí.
O své současné preferenci strany v případě voleb do Poslanecké sněmovny je pevně rozhodnuty dvě pětiny voličů, necelá čtvrtina voličů je naopak ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení. Čím jsou voliči starší, tím je pravděpodobnější, že budou věrní jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: Čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS AISA. Sběr dat probíhal ve dnech 25. 5. až 31. 5. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 805 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba se pohybuje +/- 1,1 až 3,1 procenta.
Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Významná změna nastala u hnutí Úsvit, kde velmi významně narostl podíl nejméně rozhodnutých voličů.
- výsledky první vlny průzkumu najdete zde
- výsledky druhé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky třetí vlny průzkumu najdete zde
- výsledky čtvrté vlny průzkum najdete zde
- výsledky páté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky šesté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky sedmé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky osmé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky deváté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky desáté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky jedenácté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky dvanácté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky třinácté vlny průzkumu najdete zde
