Praha – Kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, usedli by v jejích lavicích poslanci šesti stran, nejvíce voličů by přitom svůj hlas dalo současným koaličním stranám ANO a ČSSD, přestože preference druhé jmenované od posledního měření poklesly o tři procenta. Třetí příčku tentokrát zaujala KSČM, která si ve svých preferencích naopak polepšila o tři procenta, dále by lidé volili dvě největší pravicové opoziční strany ODS a TOP 09. Dobrou zprávou je, že od posledního měření se zvýšil o pět procent podíl občanů, kteří kladně hodnotí politickou situaci, roste i celkový optimismus ve společnosti.
Lidé jsou s politikou spokojenější, složení sněmovny by se moc nezměnilo
Několik posledních vln měření ukazovalo postupné přibližování preferencí ANO a ČSSD, nicméně od únorového měření zůstaly preference ANO na shodné úrovni, zatímco preference ČSSD zaznamenaly mírný pokles a vrátily se tak zpět na lednovou úroveň. Oproti minulým měsícům došlo také k vyrovnání preferencí stran TOP 09 a ODS na 9 %, a to po mírném poklesu TOP 09 a podobném nárůstu ODS. Voličská základna hnutí Úsvit se pak dále snižuje společně s vnitřními rozpory v rámci strany, které vyvrcholily vyloučením předsedy Tomia Okamury z poslaneckého klubu Úsvitu.
Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Oproti minulému měření proměnila stabilitu své voličské základny zejména KSČM, kde došlo k poklesu podílu těch, kteří tuto stranu volili v posledních volbách do sněmovny o 16 procent, což pravděpodobně poukazuje na to, že voliči, kteří stojí za aktuálním nárůstem preferencí této strany, většinou nepatří mezi její tradiční voliče.
Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Podle posledního předvelikonočního průzkumu by se nyní voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnilo 46 % respondentů, dalších 19 % by jich k volbám spíše přišlo, než nepřišlo. Oproti poslednímu měření došlo k poklesu ochoty zúčastnit se voleb u lidí ve věku vyšším než 45 let, stejně tak jako u osob se základním vzděláním. Naopak mezi podnikateli, lidmi s maturitou a vyšším vzděláním a u nejmladší věkové skupiny (18–29 let) ochota zúčastnit se voleb oproti poslednímu měření mírně narostla.
Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 28. 3. až 3. 4. 2015 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 837 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba se pohybuje +/- 0,9 až 3,1 procenta.
Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám deklarují voliči TOP 09, ANO a KSČM. Oproti předchozímu měření došlo k výraznému poklesu ochoty zúčastnit se voleb u voličů Úsvitu, což není příliš překvapivé v souvislostí s tím, že jejichž preferovaná strana v posledním měsíci vyloučila svého předsedu Tomia Okamuru z poslaneckého klubu.
Průzkum agentury TNS Aisa
Z dlouhodobějšího hlediska došlo od února 2014 k poklesu ochoty zúčastnit se voleb do sněmovny pouze v loňském roce v době voleb do Evropského parlamentu a v menší míře také v podzimním období, kdy krom senátních voleb proběhly také oslavy výročí 17. listopadu propojené s hojně diskutovanými činy a výroky prezidenta Miloše Zemana, kdy současně došlo k celkovému poklesu pozitivního hodnocení nálady ve společnosti i politické situace.
O pět procent víc lidí vidí politickou situaci pozitivně
Od posledního měření se zvýšil o pět procent podíl občanů, kteří kladně hodnotí politickou situaci. 35 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše dobrou. Stále tak převládá 62 % občanů, kteří považují situaci za velmi nebo spíše špatnou. Oproti únorové vlně měření došlo k přelivu části spíše nespokojených s politickou situací mezi spíše spokojené.
Průzkum agentury TNS Aisa
Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči tří vládních stran, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Oproti poslednímu měření ubylo kladných hodnocení mezi voliči levice (ČSSD a KSČM) a naopak vzrostl podíl spokojených mezi voliči ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a ODS. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti či Zelení.
Podíl občanů důvěřujících vládě je od ledna na mírném sestupu, vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu roste s věkem i vzděláním. Oproti poslednímu měření poklesla důvěra ve vládu mezi dvěma nejmladšími věkovými skupinami a naopak důvěra vzrostla u voličů ve věku nad 45 let.
Průzkum agentury TNS Aisa
Roste i celkový optimismus ve společnosti
Nálada ve společnosti se výrazně zlepšila, 63 % dotázaných uvedlo, že se poslední dobou cítí velmi nebo spíše spokojení. Při pohledu na hodnocení nálady ve společnosti přes volební preference lze konstatovat, že nejspokojenější jsou voliči vládní trojkoalice a voliči TOP 09. Obecně i nadále platí, že příznivci KSČM jsou celkově nejméně spokojení. Mezi nejvíce nespokojené se řadí také občané se základním vzděláním, ekonomicky neaktivní a lidé ve věku 45–59 let.
- výsledky první vlny průzkumu najdete zde
- výsledky druhé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky třetí vlny průzkumu najdete zde
- výsledky čtvrté vlny průzkum najdete zde
- výsledky páté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky šesté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky sedmé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky osmé vlny průzkumu najdete zde
- výsledky deváté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky desáté vlny průzkumu najdete zde
- výsledky jedenácté vlny průzkumu najdete zde