Vitamin B může ochránit organismus před znečištěným vzduchem, potvrdil experiment

Znečištěný vzduch bude zřejmě v budoucnosti stále častějším jevem. Vědci proto hledají cesty, jak se naučit s ním žít.

Vitamin B podle experimentu mezinárodního vědeckého týmu dokáže částečně ochránit před onemocněními způsobenými znečištěným vzduchem. Ačkoli výsledky studie jsou povzbudivé, vědci předem upozorňují, že tohoto experimentu se zúčastnilo jen deset lidí – což je na standardní studii extrémně málo. K docílení větší věrohodnosti bude proto zapotřebí ho opakovat ve větším rozsahu.

Je známo, že znečištění má na lidský organismus špatný dopad. Jak přesně prachové částice ve vzduchu lidem škodí, ale vědci podle BBC zatím podrobně neprozkoumali. Více než 90 procent světové populace přitom podle Světové zdravotnické organizace žije v oblastech, kde znečištění vzduchu překračuje bezpečnou normu.

Jemné prachové částice jsou všude. A škodí nám

Jedna z prachových částic, která je vnímána jako nejrizikovější, má průměr asi 2,5 mikrometru a nazývá se tedy PM 2,5. Vzniká například pálením dřeva či v dieselových motorech, je asi třicetkrát užší než lidský vlas a může způsobit srdeční či dýchací problémy.

Nahrávám video

Vědci se domnívají, že PM2,5 v buňkách vyvolává takzvané epigenetické změny, které mohou škodit zdraví. Geny v lidském DNA jsou jakýmisi instrukcemi k životu, ovšem epigenetika, označovaná za podobor genetiky, určuje, jak tyto instrukce budou použity. Lze to přirovnat ke vztahu hudebního přehrávače a ovladače zvuku – hudební tóny (geny) uslyšíte až poté, co zvýšíte hlasitost zvuku (epigenetické změny).

Prach vypíná geny

Experiment naznačuje, že znečištěný vzduch na epigenetické úrovni ovlivňuje geny odpovědné za imunitní systém. Jinými slovy prachové částice mohou určité geny „vypínat“ a snížit tak lidskou obranyschopnost.

Mezinárodní tým vědců chtěl zjistit, zda vysoká koncentrace částic PM2,5 bude mít méně negativní dopad, pokud testovací subjekty budou užívat vitamin B. Deset dobrovolníků bylo zprvu vystaveno čistému vzduchu a užívalo placebo tablety; stejní dobrovolníci pak čtyři týdny brali tablety s vysokou koncentrací vitaminu B a byli vystaveni vzduchu s vysokou koncentrací poletujících částic PM 2,5. Vědci zjistili, že vitamin snížil některé škodlivé účinky částic až o 78 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 55 mminutami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 3 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 3 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
včera v 15:15

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
včera v 13:30

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
včera v 11:06

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026
Načítání...