Zdravotní ústav v Ostravě provedl výzkum, který pomocí analýzy prachu specifikuje jednotlivé zdroje znečištění po celém Moravskoslezském kraji. Výsledky ukázaly, že v létě a v zimě se jeho původci významně liší, že třeba hutě jsou dominantním zdrojem škodlivin jen v jejich těsné blízkosti. Potvrdily, že hlavním problémem venkova jsou lokální topeniště, a že podíl na znečištění z Polska může u hranic dosáhnout téměř padesáti procent.
Zdravotní ústav zmapoval podle prachu zdroje znečištění v Moravskoslezském kraji
Výzkum zdrojů znečištění podle prachu (zdroj: ČT24)
Výzkum, který má umožnit efektivnější opatření ke zlepšení ovzduší v Moravskoslezském kraji, je postavený především na chemické analýze prachu. Pracovníci zdravotního ústavu odebírali prach přímo ze zdrojů znečištění, například z komínů domků, technologie hutí, filtrů, a porovnávali ho s prachem ve venkovním ovzduší.
Měření probíhalo rok a půl v různých obdobích
Vzorky odebírali na čtyřiceti místech ve dvou topných sezónách, jednou v létě a jednou v přechodném podzimním období. Zohledňovali i povětrnostní podmínky. „Vzorky jsme odebírali v průběhu roku a půl na čtyřiceti místech kraje od Horní Lomné po Karlovu Studánku,“ uvedla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Helebradová.
Analýzy potvrdily, že ve venkovských lokalitách jsou většinou hlavním zdrojem znečištění lokální topeniště. „Pokud se v blízkosti nenachází nějaký hutní podnik, tak hlavně v zimě jsou dominantní lokální topeniště, v létě pak doprava,“ uvedla Helebrandová.
Ostravu-Porubu zamořuje doprava
Hutní podniky přitom podle výzkumu zamořují pouze nejbližší okolí. „Například v Ostravě-Porubě jsme měli měřicí bod u silnice na Opavu. Zjistili jsme, že vliv ostravského hutního průmyslu je pouze dvanáctiprocentní, a že jasně dominantním zdrojem znečištění je doprava,“ uvedla Helebrandová.
Například ostravská část Radvanice a Bartovice prokazatelně doplácí na bezprostřední blízkost huti ArcelorMittal Ostrava. Emise z průmyslu tam tvoří až sedmdesát procent znečištění.
- Měření hodnot PM 10, PM 2, PM1 i takzvaných nanofrakcí probíhalo ve 40 různých lokalitách Moravskoslezského kraje ve čtyřech etapách - dvakrát v zimním, jednou v letním a jednou v přechodném období.
- Výsledky potvrdily, že původci znečištění se v zimní a letní sezoně významně liší.
- Ve venkovských lokalitách jsou lokální topeniště významným zdrojem znečištění.
- Podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent.
Zajímavé podle ní byly analýzy oxidu dusíku a oxidu síry pomocí pasivních dozimetrů. Prokázaly negativní vliv polských sousedů. „Kolega z České geologické služby našel v souvislosti s povětrnostními podmínkami jasný vliv transportu z Polska. Když tři čtvrtě roku fouká vítr od nás k nim, tak vysoké koncentrace těchto látek jsou maximálně u hranic státu,“ uvedla. Nejvíce prachu z Polska podle průzkumu dýchají obyvatelé beskydské obce Horní Lomná.
Události v regionech: Nová mapa znečištěného ovzduší (zdroj: ČT Ostrava)
Data by měla sloužit obcím, kraji i ministerstvu životního prostředí. „Například krajský úřad může na základě těchto informací efektivněji cílit evropské peníze,“ je přesvědčená Helebrandová.
Mapa kraje s původci znečištění bude na internetu
Podle odborníků jsou některé výsledky překvapivé. „Některé předpoklady se nám nepotvrdily, což je zajímavé. Ukazuje se například, že průmyslové zdroje znečištění nemají takový dalekosáhlý dopad,“ uvedl konzultant v oblasti životního prostředí Lukáš Ženatý.
Pracovníci zdravotního ústavu výsledky ještě zpracovávají. Na základě měření sestavili mapu Moravskoslezského kraje s více než šest a půl tisíci body, u kterých určili podíly zdrojů znečištění. Do konce roku by měla být mapa i veřejně dostupná na internetu.