VIDEO: V Polsku vznikla cyklostezka, která v noci světélkuje

Unikátní cyklostezka na severu Polska spojuje špičkové technologie a umění – a navíc by měla být podle jejích autorů výjimečně bezpečná. Tomu také odpovídá její cena. Téměř 800 tisíc korun za sto metrů.

Poblíž severopolského města Lidzbark Warmińsk vznikla výjimečná stezka. Ti, kdo se po ní projíždí na kole, mají pocit, jako by jeli řekou plnou svítících mořských řas. Jde o pokus spojit několik moderních technologií v experimentu, jenž by měl město proslavit po celém světě. Podle ohlasů se zdá, že to funguje:

Cyklostezka má jen sto metrů na délku a je široká necelé dva metry – stála necelých 800 000 korun. Materiál, z něhož je úsek vyrobený, během dne akumuluje světlo a pak ho v noci za tmy zase uvolňuje. Cesta září příjemným namodralým světlem, které má připomínat bioluminiscenci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Inspirace uměním

Autorem materiálu je společnost TPA, tedy nezávislá laboratorní organizace pro skupinu STRABAG specializující se na asfaltové směsi, betony, zemní práce a geotechniku. Vycházeli z již dva roky starého konceptu, který vznikl v Nizozemí. Tam postavilo podobně dlouhou cyklostezku ze svítících materiálů architektonické Studio Roosegaarde. Aby svítila, byla zásobována elektřinou. Designéři a architekti chtěli, aby vznikla pocta slavnému obrazu Vincenta Van Gogha Hvězdná noc:

V Polsku šli jinou cestou. Chtěli, aby vzniklo umělecké dílo, které je současně praktické a bude v souladu s krajinou. Dosáhli toho tím, že zvolili modrou barvu, která ladí s okolní krajinou, především řekami Lyna a Symsarna, na jejichž soutoku město Lidzbark Warmiński leží. Stejně modrá, jaká byla použitá pro stezku, je ostatně také v městském znaku.


Autoři cesty z obchodních důvodů neuvedli, jak technicky dokázali zařídit, aby povrch stezky svítil. Prozradili jen, že materiály jsou na bázi fosforu a že jízda po nich je velmi příjemná. Podobné názory vyjádřili také cyklisté, kteří se po stezce už projeli. 

Autoři cyklostezky ji berou jako experiment – podle rozhovoru, který poskytli deníku Gazeta Olsztynska, teď budou pečlivě sledovat, jak se materiál chová za různého počasí a jak odolává běžnému provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...