Více než 40 procent lidí s koronavirem o nákaze neví, ukazuje německá studie

Více než 40 procent lidí infikovaných koronavirem o nákaze neví. Zjistili to vědci z univerzitního lékařského centra v německé Mohuči. Kvůli studii zkoumali nákazu v západoněmeckém městě a v sousedním okrese Mohuč-Bingen.

Ke každým deseti lidem, kteří byli evidováni jako nakažení, je třeba připočíst zhruba osm dalších osob, které byly nakažené a nevěděly o tom, řekl koordinátor studie Philipp Wild. Muži byli častěji (44,2 procenta) nevědomě infikováni virem SARS-CoV-2 než ženy (40,6 procenta), uvedl vědec.

Studie se od října 2020 do konce června 2021 zúčastnilo přibližně 10 520 osob ve věku 25 až 88 let z Mohuče a okresu Mohuč-Bingen. Výsledky jsou podle Wilda pro tuto oblast reprezentativní. Studie, která zatím nebyla publikována ve vědeckém časopise, navazuje na takzvanou Gutenbergovu zdravotní studii.

Problém s testy

Nová studie předpokládá, že od října 2020 do začátku července 2021 se novým koronavirem ve zkoumané oblasti nakazilo přibližně 6,3 procenta osob. Institut Roberta Kocha, který má v Německu monitorování epidemie na starost, zaznamenal během celého pandemického období od konce ledna 2020 do tohoto úterý v celém Německu přibližně 4,5 procenta osob s potvrzenou nákazkou virem SARS-CoV-2.

Vědci vycházeli ve studii z několika druhů testů; u těch protilátkových se ale ukázalo, že jsou značně nespolehlivé –⁠ část totiž neumí odhalit všechny protilátky. Aby tuto slabinu eliminovali, použili ve studii další typ protilátkového testu, díky kterému našli důkazy o prodělané nemoci u dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 8 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...