Více než 40 procent lidí s koronavirem o nákaze neví, ukazuje německá studie

Více než 40 procent lidí infikovaných koronavirem o nákaze neví. Zjistili to vědci z univerzitního lékařského centra v německé Mohuči. Kvůli studii zkoumali nákazu v západoněmeckém městě a v sousedním okrese Mohuč-Bingen.

Ke každým deseti lidem, kteří byli evidováni jako nakažení, je třeba připočíst zhruba osm dalších osob, které byly nakažené a nevěděly o tom, řekl koordinátor studie Philipp Wild. Muži byli častěji (44,2 procenta) nevědomě infikováni virem SARS-CoV-2 než ženy (40,6 procenta), uvedl vědec.

Studie se od října 2020 do konce června 2021 zúčastnilo přibližně 10 520 osob ve věku 25 až 88 let z Mohuče a okresu Mohuč-Bingen. Výsledky jsou podle Wilda pro tuto oblast reprezentativní. Studie, která zatím nebyla publikována ve vědeckém časopise, navazuje na takzvanou Gutenbergovu zdravotní studii.

Problém s testy

Nová studie předpokládá, že od října 2020 do začátku července 2021 se novým koronavirem ve zkoumané oblasti nakazilo přibližně 6,3 procenta osob. Institut Roberta Kocha, který má v Německu monitorování epidemie na starost, zaznamenal během celého pandemického období od konce ledna 2020 do tohoto úterý v celém Německu přibližně 4,5 procenta osob s potvrzenou nákazkou virem SARS-CoV-2.

Vědci vycházeli ve studii z několika druhů testů; u těch protilátkových se ale ukázalo, že jsou značně nespolehlivé –⁠ část totiž neumí odhalit všechny protilátky. Aby tuto slabinu eliminovali, použili ve studii další typ protilátkového testu, díky kterému našli důkazy o prodělané nemoci u dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 1 hhodinou

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 5 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 8 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 10 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...